Infarkt ročně dostane 15 tisíc Čechů, někteří jej podcení

Bolestí břicha, nevolností, pocitem tuhé čelisti, pálením na hrudi nebo bolestí konečků prstů – i takto netypicky se může podle kardiologů projevovat infarkt. Diagnózu si každoročně vyslechne přibližně 15 tisíc Čechů. Pro přežití pacienta a minimalizaci následků je nejdůležitější včasný zásah lékařů. Roli hraje každá minuta. Až polovina lidí přitom do nemocnice přijede pozdě, protože příznaky infarktu podcení.

Nejčastějším příznakem akutního infarktu je bolest na hrudi, která je trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do levé paže či ramene. „Vzácněji pacienty také bolí pravá ruka, záda nebo třeba dolní čelist. Může se stát, že bolest v těchto lokalizacích je i silnější než za hrudní kostí,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS), a dodává: „Někteří pacienti nemusí vnímat bolest jako nejsilnější příznak. Mnohem více je například trápí dušnost.“ Akutní srdeční infarkt je velmi závažný stav a nemocní s výše uvedenými příznaky mohou být v akutním ohrožení života. Měli by proto neodkladně volat rychlou záchrannou službu. Každá minuta totiž může podle lékařů rozhodnout o životě, nebo smrti pacienta. Odborníci na srdce se však často setkávají s tím, že si lidé netypické příznaky s infarktem nespojí, a záchranku tak nezavolají. Apelují proto na veřejnost, aby se s možnými projevy akutního infarktu důkladně seznámila a volala včas.

V Česku infarkt každoročně prodělá přibližně 15 tisíc lidí. Úmrtnost se díky rozvoji kardiologie podařilo za posledních 60 let snížit z 30 % na 6 %, jestliže je pacient v nemocnici. Řada lidí ale zemře dřív, než se do nemocnice vůbec dostane. „Při infarktu se zpravidla ucpe koronární tepna, která zásobuje srdce krví. Buňky nedostávají kyslík a čím déle tento stav trvá, tím více buněk odumírá. Zásadní je proto tepnu co nejdříve znovu zprůchodnit, a docílit tak co nejmenšího poškození srdečního svalu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda ČKS. Ani pacienti, kterým lékaři dokázali včas pomoci, však nemají vyhráno. Až 10 % těch, kteří prodělali infarkt, jej v následujících třech letech dostane znovu a 5 % v důsledku onemocnění srdce a cév zemře. „Ti, kteří již infarkt prodělali, musí udělat vše pro to, aby jej znovu nedostali. Kromě úpravy životosprávy, pohybu a nekouření si musí hlídat hladinu svého cholesterolu. Čím vyšší hladinu cholesterolu pacient má, tím větší je riziko opětovného infarktu,“ říká prof. Ošťádal. Pacient, který v minulosti prodělal infarkt, by měl mít hladinu LDL cholesterolu, což je nejškodlivější složka celkového cholesterolu, nižší než 1,4 milimolů na litr.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.