Za poslední dvě desetiletí klesla předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy asi o 60 %. Toto období se někdy označuje jako „kardiovaskulární revoluce“. Svou roli hraje změna životního stylu, a především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie.

Přes zlepšení zůstává úmrtnost na KVO u nás přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku.

„V uplynulých deseti až patnácti letech se výrazně zlepšily možnosti prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení nového invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně,“ uvádí přední český kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. Do těchto center jsou podle jeho slov transportováni nemocní s akutním infarktem myokardu, kterým je prováděna tzv. perkutánní transluminální koronární angioplastika. „To znamená, že jim je zprůchodněna uzavřená tepna, která způsobila infarkt. A nejen, že je tepna otevřena, zpravidla je také vyztužena pomocí takzvaného stentu. Na to navazuje duální antiagregační léčba, trvající podle typu stentu půl až jeden rok. Tímto se snížila nejen mortalita, ale i morbidita nemocných s akutním infarktem myokardu,“ vysvětluje prof. Pirk.

V oblasti chorob srdce a cév zůstává mnoho nejasného. „A to i přes to, že průběh a příčiny těchto nemocí se zkoumají víc než 100 let. Známe rizikové faktory, ale přesto může být úmrtí na infarkt vůbec prvním příznakem kardiovaskulární choroby! Proto je v této oblasti tak významná prevence. Ať už v podobě opatření, která by měli dodržovat mladí i staří (hýbat se, zdravě jíst, nekouřit), tak v podobě farmakologické prevence pro ty, kteří mají významné rizikové faktory, nebo už onemocněli. Anebo mají vrozené predispozice, před kterými neutečou,“ uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. Farmaceutické společnosti podle jeho slov stále vyvíjejí nové léky pro oblast kardiovaskulárních chorob právě proto, že jde o tak závažný problém, který se týká velké části populace. Z nedávných posunů lze jmenovat schválení prvního léku na srdeční selhání z roku 2014. Jeho působení je založeno na kombinaci dvou účinných látek.

Posun probíhá také v oblasti zmíněné antiagregační a antikoagulační terapie. Antiagregační léky brání shlukování krevních destiček. Prvním ze skupiny těchto léků byl starý známý aspirin, ale v současnosti se používají další a méně rizikové antiagregační léky.

Antikoagulancia zase brání tvoření „krevních zátek“ z vláken fibrinu. Doposud hojně používaný antikoagulační warfarin je od počátku třetího tisíciletí postupně vytlačován přímo působícími antikoagulancii (DAOC). „Tyto léky se užívají taktéž v prevenci cévní mozkové příhody při fibrilaci síní, což je častá srdeční arytmie. Když není léčena, hrozí až pětkrát vyšší riziko mrtvice. Data ukazují, že 20 % mrtvic je způsobeno fibrilací síní,“ dodává Dvořáček. Nová antikolaguancia jsou bezpečnější a pacient tím pádem nemusí chodit na časté kontroly k lékaři.

Jak bylo řečeno v úvodu, medicína sice prodlužuje lidský věk (a léčba KVO na tom má obrovský podíl), ale přibývá spíše let prožitých s diagnózou. Kardiovaskulární potíže se také projevují u čím dál mladších ročníků – vyskytují se dokonce infarkty u třicátníků. Působí stres, ale též například extrémní zátěž a strava v případě špičkových sportovců či kulturistů.