Mozková mrtvice, při které se krevní sraženinou uzavře tepna a do mozku nebo jeho části neproudí krev, se pozná podle typických příznaků. Člověk nemůže hýbat jednou tváří případně polovinou těla, má závratě, potíže s mluvením, porozuměním, čtením nebo psaním, poruchy zraku i bolesti hlavy. Obtíže přicházejí náhle a z plného zdraví.

Podle lékařů přitom u části pacientů předchází vážným mrtvicím velice malé cévní mozkové příhody trvající jen pár minut, které mají stejné příznaky. „Pijete, a najednou vám vypadne sklenice z ruky. Nemůžete rukou hýbat, a za minutu je to pryč. Nebo vás ruka začne brnět. Mluvíte, a najednou začnete mluvit nesmysly, což po chvíli odezní,“ popsal Mikulík.

Podle něj jsou takové obtíže signálem, že mozek po přechodnou dobu nebyl zásoben krví. Lidé by i tehdy měli vyhledat lékaře. Absolvují vyšetření, při němž lékaři například mohou na krční tepně najít zúžení, které bývá častou příčinou mrtvice. „Toto se dá elegantně odoperovat, a pacienta vyléčíte,“ uvedl Mikulík.

Lékaři se informovanost lidí o mozkové mrtvici snaží rozšířit. Tíží je třetinová úmrtnost i to, že další třetině nemocných zůstanou trvalé následky. Na srdeční infarkt, jehož léčba je v ČR oproti mrtvici asi o 15 let napřed, umírají čtyři procenta lidí. Neurologové zahájili před třemi lety informační kampaň, která má pacienty varovat a přimět je, aby při příznacích mrtvice volali ihned záchrannou službu. Přístup lidí k nemoci se však zatím podle Mikulíka nezměnil.

Časové hledisko je přitom klíčové. Zatímco srdeční sval toleruje uzávěr tepny, který přeruší zásobování krví, po 40 minut, u mozku je doba výrazně kratší. „Po pěti minutách začnou mozkové buňky odumírat,“ řekl za nemocnici Ladislav Groch.