„Ne každé dítě a ne každý dospělý umí správně smrkat,“ upozornil Chrobok. Podle něj by se mělo smrkat jen zlehka, jinak hrozí, že si dítě „foukne“ rýmu do středouší.
Prudký nástup nemoci provází teplota, bolest, zarudnutí a vyklenutí ušního bubínku, nedoslýchavost. Výskyt onemocnění v posledním čtvrtstoletí narostl. Přesná čísla však nejsou, nikdo neví, zda se jedná o skutečný nárůst, či jen chodí k lékaři víc rodičů s dětmi, vysvětlil Chrobok.
Rizikovými faktory jsou nezralost sluchové trubice v dětském věku, pobyt na jednotce intenzivní péče, více sourozenců, chladné počasí, nekojení, pasivní kouření, používání dudlíku při rýmě.
Příčinou akutního zánětu středouší mohou být virové i bakteriální infekce, polovinu bakteriálních infekcí způsobuje pneumokok. Zánět se léčí protnutím bubínku, nebo antibiotiky, případně obojím. Lze i očkovat proti mikrobům pneumokokům, které středoušní zánět způsobují nejčastěji; v ČR je to asi v polovině případů. Nadměrné podávání antibiotik ale není dobré, neboť mikrobi se brání zahubení a vytvářejí si proti léku rezistenci.
Antibiotika, která zabírala dřív, již dnes nepomáhají, upozornil Chrobok, podle něhož je proto dobré s nasazením antibiotik počkat dva až tři dny. „Když se (stav dítěte) zlepší, je to ku prospěchu obranyschopnosti dítěte,“ uvedl. Podání antibiotik záleží na věku dítěte, závažnosti choroby, jistotě diagnózy a celkovém stavu pacienta.
Přídatná léčba je podle lékaře velmi důležitá. Upozornil, že nosní kapky si lidé často podávají špatně. Nejen že je nadužívají, ale také je aplikují nesprávným způsobem. U dětí přitom nadměrné dávky mohou poškodit centrální nervovou soustavu. Je třeba dodržovat předepsané dávky a neužívat kapky déle než týden, upozornil.