Do těla může vstupovat nejen při normálním pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem. V první fázi nemoci se v místech vstupu asi za tři týdny utvoří takzvaný tvrdý vřed. Není to vřed hnisavý (furunkl), je spíše podobný bércovému vředu. Jde v podstatě o ztrátu kožní nebo slizniční tkáně kruhového nebo oválného tvaru velikosti čočky až pětikorunové mince, výjimečně větší. Masově růžová spodina nekrvácí, výrazněji nebolí a má tužší, až chrupavkovitý podklad.
Asi za dalších sedm až deset dní se přidruží nebolestivé zduření příslušných mízních uzlin. Vřed se za dva až tři týdny zahojí a za dalších tři až pět týdnů se začínají na různých místech těla objevovat syfilitické vyrážky. Ty mohou být tak rozličného charakteru a umístění, že by je měl posuzovat vždy odborný kožní lékař. Tyto projevy se zahrnují pod pojem druhého stadia syfilidy. V té době však mikrob začíná pronikat do různých tkání celého těla, aby tak, často až po řadě let, dal vznik třetímu stadiu, takzvané orgánové syfilidě.
Zákeřnost syfilitické infekce spočívá v tom, že v těhotenství proniká do krevního oběhu plodu a dává vznik tzv. vrozené příjici. Těhotenství buď končí potratem, nebo se narodí dítě syfilitickou infekcí trvale poškozené.
V dnešní době, kdy bývá nákaza zachycena a léčena již v prvních dvou stadiích, jsou orgánová poškození vzácností.
V léčbě příjice je suverénním lékem pořád klasický penicilin ve vysokých dávkách. Na rozdíl od mnoha jiných mikrobů, které se pozvolna učí odolnosti vůči penicilinu a k jejichž potlačení je třeba volit často kombinaci jiných antibiotik, zůstává Treponema pallidum na penicilin stále ještě dostatečně citlivá. Znamená to, že při včasném zachycení a léčení se dnes není třeba syfilitické infekce, která dříve kosila celé generace našich předků, obávat.
Vložit komentář