Tvoří spektrum patologického jídelního chování, od anorexie s pouhou restrikcí a/nebo zvracením, bulimií, nočním přejídáním a psychogenním přejídáním. Epidemiologická data z posledních let dokládají, že hospitalizace pro anorexii během posledních desetiletí narůstají. Onemocnění začíná především v adolescenci, ale dnes i dříve – dokonce už v dětství, nebo ve středním věku, převážně u žen. Anorexie je z poruch příjmu potravy nejzávažnější, je u ní 12x vyšší mortalita (úmrtnost) než u běžné populace.
Nárůst ukazuje na nedostatečnou kvalitní prevenci
Podle prof. Hany Papežové z Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze je prevence roztříštěná a často nepodložená dlouhodobějším výzkumem specifických faktorů v naší společnosti. Svou část „viny“ podle ní nesou i média. Přispívají k propagaci extrémně štíhlého ideálu krásy (např. nedávno 50 let panenky Barbie), i když se občas (nepoměrně méně často) snaží před anorexií varovat. Varování šokujícími obrázky extrémně vyhublých dívek však nemusí být nejúčinnější! Některé informace o onemocnění mohou být návodem k dalšímu novému patologickému jídelnímu chování.
Extrémně štíhlý ideál je dnes zpracovaný až k virtuální nedosažitelné formě
Ovlivňuje nespokojenost s vlastním tělem už velmi malých děvčat. Diety drží často ty, které mají normální hmotnost. Nespokojenost s vlastním tělem je významný rizikový faktor vzniku anorexie, ale i dalších onemocnění tohoto spektra.
Vznik anorexie ovlivňují také genetické vlivy (50-80%)
Postihuje celou rodinu svými následky chronického průběhu psychického onemocnění (trvá v průměru 6 let). Dnes už vídáme dívky z 2. nebo 3. generace žen z rodin s poruchou příjmu potravy. Rodiče se subklinickou anorexií nebo jinou poruchou příjmu potravy mohou negativně ovlivnit vznik a průběh onemocnění u svých dětí, proto celosvětově se i výzkum zaměřuje na zlepšení psychoedukace a práce s celými rodinami na změně postojů k onemocnění.
Všichni se to dozví – to nikdy!
Postoje odborné i laické veřejnosti k poruchám příjmu potravy a obezitě souvisejí s problematikou stigmatizace. Pacientky a jejich rodiče mají často několikanásobný strach ze stigmatizace, která je spojena jak s obezitou, tak s psychiatrickým onemocněním. Ze studu často dlouho nemoc tají, odmítají vhodnou léčbu a tím zhoršují šanci na brzké vyléčení. V rámci mezinárodních výzkumů odborníci plánují využívat nové technologie, internetové chaty pro rodiče dívek s poruchou příjmu potravy.
Poruchy příjmu potravy a těhotenství
Ženy s onemocněním anorexií či bulimií někdy odmítají těhotenství ze strachu z nárůstu hmotnosti. Ty, které mají problémy s otěhotněním pro nízkou hmotnost, vyhledávají často asistovanou reprodukci, tají své obtíže a mohou ohrozit sebe i své potomky (interakce genetických vlivů a vlastního patologického jídelního vzorce na dítě). Hlavní úsilí proto směřuje i k preventivním programům pro ženy s anamnézou poruch příjmu potravy, které plánují těhotenství a/nebo mají problémy s výživou dítěte v raném dětství.
Od roku 1997, každý 2. rok, se u nás konají konference o poruchách příjmu potravy
Jsou zaměřeny na rozšiřování nových vědeckých poznatků a terapeutických zkušeností mezi odborníky z více oborů, kteří se na léčbě poruch příjmu potravy podílejí (interdisciplinární komunikace je zásadní). Snahou je rozšířit dostupnost adekvátní, odborné péče a podporovat svépomocné aktivity – kluby a doléčovací programy – podle našich i zahraničních terapeutických doporučení. Dostupná adekvátní péče spočívá také v kontinuálním vzdělávání lékařů, psychologů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších odborníků, kteří tvoří členy multidisciplinárních týmů. V posledních desetiletích vědomosti o onemocnění v populaci narůstají, ale bohužel postoj společnosti ani samotných postižených k nim se příliš nezměnil.
Vložit komentář