Dosud lékaři mohli moderní léky předepisovat jen v případě, že pacienty za kalendářní rok postihly nejméně dvě ataky choroby. Mezi jednotlivými projevy nemoci v jejích počátcích však mohou být delší časové intervaly; neléčená roztroušená skleróza se přesto rozvíjí a může vést k trvalé invaliditě. Náklady na ni jsou podle Havrdové výrazně vyšší než na včasnou aplikaci léků.
Lékaři od května mohou pacientům předepisovat účinný lék interferon beta, jehož užívání u jednoho pacienta měsíčně vyjde asi na 20.000 korun. V západních státech Evropské unie přitom pacienty takovými léky léčí již pět let. Současná medicína sice není schopna nemoc úplně vyléčit, dokáže však výrazně zpomalit nebo zastavit její průběh.
Roztroušená skleróza je chronické onemocnění imunity centrální nervové soustavy. Obaly nervových vláken a později i samotná vlákna jsou napadány zánětem, který se hojí jizvou. V jejím místě se nervová tkáň proměňuje v nefunkční vazivo. Onemocnění postihuje většinou mladé lidi. Probíhá v různě dlouhých a různě závažných záchvatech, po nichž následuje období klidu. Po počátečních záchvatech obvykle potíže mizí, ale se vzrůstajícím počtem zánětů se zvyšuje pravděpodobnost trvalých následků. Zhruba čtvrtina pacientů nakonec potřebuje invalidní vozík.
Roztroušená skleróza se obvykle diagnostikuje u lidí ve věku od 20 do 40 let, častěji se vyskytuje u žen. Mezi příznaky patří třes, bolest, ztuhnutí svalů, poruchy močení a také řada psychických problémů. Onemocnění negativně poznamenává nálady pacientů i jejich poznávací funkce, což snižuje schopnost takto nemocných udržet si zaměstnání. Nemocní trpí častěji depresemi a sedmkrát častěji než zdravá populace končí život sebevraždou.
Informace o roztroušené skleróze a užitečné rady pro pacienty uvádí na svých internetových stránkách www.roska.eu Unie ROSKA sdružující pacienty s touto chorobou.