Poskytuje vaše každodenní strava mozku vše, co potřebuje? Jakou roli hraje dědičnost vzhledem k riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou? A které látky jsou pro mozek obzvlášť důležité? Přinášíme několik základních odpovědí na otázky ohledně zajištění správné výživy a fungování vašeho mozku.
Kdo z nás si může říct, že jeho jídelníček je vzorný a obsahuje všechny důležité složky? Ve většině případů běžná strava neobsahuje veškeré důležité živiny, které váš mozek ke svému optimálnímu fungování potřebuje. A které látky jsou pro váš mozek a jeho správné fungování obzvlášť důležité? „Největší pozitivní efekt na kognitivní funkce stárnoucích jedinců byl prokázán v případě substituce omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami. Obdobné důkazy svědčí i pro kladné působení kyseliny listové, vitaminu B12 a ginkgo biloba,“ uvádí ve svém odborném článku profesor MUDr. Jiří Raboch, DrSc.[1]
Určitě proto dopřejte svému tělu stravu bohatou na omega-3 mastné kyseliny. A co se vlastně pod názvem omega-3 skrývá? Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou esenciální mastné kyseliny, o kterých se v současné době mluví čím dál častěji. Důležité jsou již v těhotenství pro správný vývoj plodu, následně hrají významnou úlohu ve vývoji kojenců. V dospělém věku napomáhají učení, koncentraci a podporují mozkové funkce.
Ideální by tedy bylo konzumovat ryby alespoň jednou týdně. A když vám ryby nechutnají? Ideálním pomocníkem je v tomto případě doplněk stravy Acutil, který kromě omega-3 nenasycených mastných kyselin obsahuje také výtažek z ginkgo biloby, fosfatidylserin, vitamín B12 i E nebo kyselinu listovou.
Co omega-3 mastné kyseliny a Alzheimer?
Nejnovější studie provedená v Oregonu – Oregon Brain Aging Study[2] – se zaměřuje na soubor látek, jejich vzájemnou interakci a vliv na mozek. Soubor zkoumaných látek odpovídá složení výrobku Efalex Active 50+, v ČR prodávaným právě jako Acutil. Uvedená studie potvrzuje, že správná životospráva a vhodné doplňky stravy s obsahem omega-3 mastných kyselin a dalších důležitých látek jsou základem pro udržení mozku v dobré kondici i ve vysokém věku. Studie dále prokázala, že strava s vysokou kalorickou, avšak minimální nutriční hodnotou (fast-food) může vést k Alzheimerově nemoci, zatímco stravu s vysokým obsahem vitaminů a omega-3 mastných kyselin můžeme považovat za preventivní opatření vůči této chorobě.
Jak jsme na tom s dědičností Alzheimerovy choroby?
Pokud byla některým členům vaší rodiny diagnostikována Alzheimerova choroba, ještě to nutně neznamená, že se nemoc rozvine také u vás. Pokud nemocí trpí jeden z vašich rodičů, je u vás riziko onemocnění o něco vyšší. Podle nových studií je pravděpodobnost dědičnosti choroby vyšší po matce než po otci, dědičné formy však představují pouze několik procent alzheimerovských pacientů.
[1] Raboch, Jiří. Kognitivní funkce, stárnutí a stravovací návyky. Česká a slovenská psychiatrie 2010, 106(2): 81-86, dostupné z http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=37.
[2] Browman G.L. et al., Nutrient biomarker patterns, cognitive function and MRI measures of brain aging in Neurology. 2012, 24;78(4):241- 249. Epub 2011 Dec 28, dostupné z http://www.natap.org/2012/HIV/Neurology-2011-Bowman-WNL.0b013e3182436598.pdf.
Vložit komentář