Výdutě mozkových cév jsou zrádné v tom, že většina pacientů o nich neví a do konce života se u nich onemocnění nemusí projevit. Vznik výdutí je podmíněn geneticky, podílí se na něm ale i ateroskleróza, vysoký krevní tlak nebo kouření. Výduť vzniká na zúženém místě cévy, a pokud praskne, krev se začne rozlévat kolem mozku.“Polovina na následky onemocnění zemře, další čtvrtina lidí sice přežije, ale s nějakým postižením – například špatně chodí, vidí, mají výpadky paměti či psychické problémy. Jen čtvrtině pacientů se podaří se uzdravit,“ upozornil Klener.

Vyšetření pomocí počítačové tomografie a magnetické rezonance však umožňuje výdutě odhalit včas, lékaři je prý často objeví náhodně, když těmito metodami vyšetřují jinou nemoc. U výdutí menších než pět milimetrů nehrozí podle Klenera vysoké riziko prasknutí, větší aneurysmata se pak zpravidla operují buď zasvorkováním nebo zavedením speciální spirálky přímo do výduti, díky čemuž se v ní vytvoří krevní sraženina a krev přestane vytékat.

Krvácení se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, zvracením, strnutím šíje a ztrátou vědomí. Prasklou výduť odhalí CT vyšetření, které může provést každá okresní nemocnice. Poté však musí být pacient okamžitě přepraven do jednoho z deseti cerebrovaskulárních centrech po celé ČR, kde provádějí vysoce specializované operace výdutí. „O tom, jakou metodu léčby u daného pacienta použít, rozhoduje celý tým, v němž jsou zastoupeni neurochirurgové a radiologové,“ uvedl Klener s tím, že operovat by se mělo nejlépe do tří dnů od začátku krvácení.