Svou „kariéru“ nastartoval plicní karcinom v době první světové války

Tehdy byly vojákům v zákopech rozdávány příděly cigaret. Původním účelem bylo zmírnění psychické zátěže přímých účastníků bojů. Návyk se ujal a rozšířil. Teprve po letech se přišlo na to, že kouření má velmi závažné důsledky pro zdraví. Kromě poškození srdce a cév způsobuje rakovinu plic. Ještě v první polovině dvacátého století bylo kouření cigaret a rakovina plic „výsadou“ mužů. Šedesátá léta spolu se sexuální revolucí a emancipací žen vtiskla cigaretu i do ženských ruček i rtíků. Karcinom se zabydlel i v plicích kuřaček, a nejen aktivních. Pasivní kouření, jemuž jsou vystaveny ženy určitých profesí (například servírky, barmanky) či kolegyně a spolubydlící bezohledných kuřáků obou pohlaví, je stejně škodlivé.

Choroba špatné pověsti

Ne nadarmo se říká, že nebýt kuřáků, přišla by jedna třetina onkologů o práci. Karcinom plic má špatnou pověst z mnoha důvodů. Je považován (a ne vždy zcela oprávněně) za chorobu, která se objeví v důsledku svévolného poškozování zdraví, častěji se vyskytuje u lidí s nižší socioekonomickou úrovní (ovšem existují přímo „hvězdné“ výjimky). Na vzniku se zhusta podílí kromě „hřebíčků do rakve“ také alkohol, životní styl, ale i geny. Jeho hlavním příznakem je, že v počátcích v podstatě žádné příznaky nemá. Je třeba nepodceňovat kašel, bolesti na hrudníku, opakované záněty plic a dušnost. Dále nechutenství, chrapot, hubnutí, horečky, vykašlávání krve a celkovou slabost. Nejčastěji, bohužel,bývá karcinom plic rozpoznán až v době, kdy choroba postihuje značnou část plíce nebo kdy už jsou vytvořeny vzdálené metastázy a nemocnému mnoho šancí na přežití nezbývá. Nadějné jsou nové (biologické) léky, které se již osvědčily u karcinomu tlustého střeva nebo prsu. V současnosti se zkoušejí i u plicních zhoubných nádorů.

Prognóza nemocných závisí především na včasné diagnostice

To znamená na stadiu choroby, kdy je započato s léčbou. „Přibližně polovina všech nemocných s primárním zhoubným novotvarem plic umírá do jednoho roku od stanovení diagnózy, během dalšího roku pak ještě čtvrtina výchozího počtu, pět let přežijí 4 % mužů a 5,3 % žen,“ tvrdí MUDr. Jiří Votruba z pražské Nemocnice Na Homolce „Radikálně operovaní pacienti žijí déle než 5 let v závislosti na stádiu choroby. Nemocní, u nichž bylo započato s léčbou ve stadiu jedna (pozn. stadium I označuje malý nádor, který není rozšířen do mízních uzlin a nejsou vytvořeny metastázy), mají šanci prožít pět let až v 70 % případů, se stádiem II (maligní proces postihuje i mízní uzliny) zhruba ve 35 %,“ dodává lékař.

Z onkochirurgického kongresu, který se konal koncem října 2006 v japonském Kjóto, přijeli čeští odborníci se zprávou, že v Japonsku je léčba rakoviny plic úspěšnější než v České republice, zejména díky chirurgické terapii včas objevených nádorů. Zatímco v Česku lékaři operativně odstraní nádor u 10 až 12 procent pacientů, v Japonsku je to až u 70 procent nemocných.