Zákrok se zaměřuje na baroreceptory, speciální nervová vlákna, která jsou součástí autonomního nervového systému a podílejí se na regulaci napětí cévní stěny, a tedy i na výši krevního tlaku. Nacházejí se na stěně krkavice, což je tepna, která zásobuje okysličenou krví hlavu a mozek.

Barostimulace

Zatímco vůle s autonomním nervovým systémem neudělá nic, cílené chirurgické, ale i minimálně invazivní zákroky na nejrůznějších úrovních jeho struktur dokážou zlepšit zdraví některých pacientů.

Baroreceptory by za normálních okolností měly dostávat informace, že je tlak vysoký, a na základě toho dávat impulsy, aby se snížilo napětí cévních stěn. Jenže, jak lékaři předpokládají, u některých lidí tato část regulačního systému nefunguje. „Abychom tuto nefungující zpětnou vazbu obnovili, zkoušíme ovlivnění baroreceptorů elektrickými impulsy z naimplantované elektrody propojené se stimulátorem,“ říká kardiolog Petr Neužil.

Jako první v Česku vyzkoušeli tuto metodu lékaři z pražské Nemocnice Na Homolce. Síly při něm spojili kardiologové a cévní chirurgové. Samotný zákrok trval zhruba hodinu. Pacient byl při něm v celkové anestezii.

Do krční tepny je implantována tři až čtyři milimetry velká elektroda. Před jejím konečným upevněním je testováno, kde elektrostimulace vyvolá největší pokles tlaku. „Podmínkou bylo, aby se tlak snížil alespoň o deset procent. Nám se podařilo vybrat místo, kde jsme díky stimulaci zaznamenali pokles tlaku dokonce o dvacet procent,“ doplňuje doktor Neužil. Právě na toto místo povrchu tepny byla elektroda umístěna. Dále byla protažena přes klíční kost na přední stranu hrudníku, kde je v podkožní kapse umístěn i vlastní stimulátor, který se neliší od běžného kardiostimulátoru.

Jelikož se jedná o léčbu z kategorie neurostimulací, jež jsou zdravotními pojišťovnami hrazeny, lze i barostimulaci nabídnout pacientům v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Výkon je ovšem určený pouze pro pacienty, jejichž hypertenze není řešitelná jiným způsobem a u nichž dobře nefungují přirozené regulační systémy.