Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny od kojenců po nejstarší seniory. Šíří se velmi rychle a může vyvolat epidemie až světové pandemie. Lidské onemocnění chřipkou nejčastěji způsobují chřipkové viry typu A a B a jen okrajově i typ C. Chřipkové viry typu A mohou infikovat nejen člověka, ale i zvířata, zatímco viry typu B upřednostňují výhradně lidského hostitele.

Chřipka je sezónní onemocnění, které se nejčastěji vyskytuje od konce listopadu do března až dubna. Zdrojem infekce bývá nakažený člověk, u některých typů také zvíře. Přenáší se především kapénkovým způsobem, tj. mluvením, kašláním, kýcháním apod.

Chřipku nelze na rozdíl od většiny tzv. chorob z nachlazení považovat za banální onemocnění. Každým rokem zemře na následek tzv. sezónní chřipky v ČR asi dva až tři tisíce lidí, roční celosvětová úmrtnost na „obyčejnou“ chřipku se pohybuje kolem 500 000 – 700 000 lidí, a to v letech bez tzv. pandemického výskytu.

Kdy dochází k pandemii

Každým rokem se geny chřipkových virů, které napadají lidskou populaci, trošku pozmění. Proto je nutné opakovat očkování proti chřipce každým rokem jiným typem vakcíny. Jednou za čas dojde však k velké genetické změně, viry zásadním způsobem změní své vlastnosti a „útočnost“. Navíc imunitní systém současné populace není připraven odrazit infekci novými typy virů. Proto se tak rychle šíří a postihují prakticky celou světovou populaci. V takových případech se hovoří o pandemii. Lékaři se obávali, že by mohla lidstvo ohrozit pandemie tzv. ptačí a později tzv. prasečí chřipky, k čemuž však doposud nedošlo. Od poslední pandemie uplynulo více než 44 let a proto se výskyt nového typu pandemického viru očekává každým rokem. V minulosti byl pozorován nejdelší interval mezi pandemiemi právě čtyři desítky let.

Příznaky chřipky vs. nachlazení

Zcela správně se říká, že ten, kde prodělal skutečnou, pravou chřipku, ten si ji už s chorobou z nachlazení nikdy nesplete. Chřipka začíná za 12 – 48 hodin (maximálně 7 dní) od nákazy (kontaktu s nemocným) náhlým nástupem vysoké horečky se zimnicí a třesavkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, schváceností a suchým dráždivým kašlem. Někdy (zejména u dětí) dochází ke zvracení. U malých dětí do tří let může dojít na vzestupu teplot k tzv. febrilním křečím.

Šimrání v nose, kýchání, rýma, pobolívání v krku k obrazu typické chřipky nepatří. Pokud se rýma u chřipky objeví, pak až později spíše jako známka tzv. superinfekce jiným virovým či bakteriálním kmenem. Tyto příznaky spolu s mírně zvýšenou teplotou jsou obvyklé u banálních chorob z nachlazení.

Chřipka trvá zhruba zpravidla týden až 10 dní, rekonvalescence však přesáhne dva až tři týdny. Po tuto dobu může přetrvávat zvýšená únava a snížená výkonnost.

Léčba

U jinak zdravých lidí se nepodává antivirová léčba, jen v případě (hrozících) komplikací. Skutečnou léčbou je klid na lůžku (ostatně – chřipku přechodit nelze), dostatek tekutin, mírnění horečky vhodnými léky: paracetamolem, ibuprofenem. Kyselina acetylsalicylová se v současnosti pro riziko vážného krvácení do zažívacího traktu již nedoporučuje ani u dospělých, u dětí je její podávání zakázáno pro možný výskyt smrtelného Reyova syndromu (vážné poškození jater a mozku). Vhodné je dodávat vitaminy v přirozené formě (ovoce, ovocné šťávy, lehká strava).

Komplikace

Zápal plic, zánět dutin, zánět středního ucha patří k těm nejčastějším. Vzácněji se může objevit zánět srdečního svalu nebo zánět centrálního nervového systému.

Zdraví dospělí lidé chřipku zpravidla zvládnou. Ohroženou skupinou jsou malé děti, chronicky nemocní a senioři. U nich mohou být komplikace smrtelné.

Indikace k očkování

Očkování = prevence chřipky u dospělých, dětí ve věku od 6 měsíců a mladistvých.

Očkování je určeno pro osoby, u kterých je žádoucí snížit pravděpodobnost chřipkové infekces možnými přidruženými komplikacemi.

Očkování se zvláště doporučuje osobám s chronickým onemocněním, u nichž onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a osobám, u nichž existuje vysoké riziko výskytu komplikací po onemocnění chřipkou. Na základě odborných analýz je v Evropě rutinní každoroční očkování proti chřipce opodstatněné u těchto dvou skupin populace:

1. u starších osob – obvykle je do této skupiny řazena věková skupina osob ve věku 65 let a více,
2. u osob s chronickým farmakologicky řešeným onemocněním:
   • chronická onemocnění srdce a cév
   • chronická onemocnění dýchacích cest
   • chronická onemocnění ledvin
   • osobám s diabetes mellitus

V těchto případech je samotné očkování včetně očkovací látky hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění na základě znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

(Doslovné informace Státního zdravotního ústavu pro sezónu 2012/2013)

Můžu se chřipce ubránit?

Jediná specifická a vysoce účinná prevence chřipky je každoroční očkování. Zda se viry chřipky v neočkovaném organizmu uchytí a pomnoží, to záleží i na fyzické a psychické kondici a na virulenci (síle) virového kmene i množství virových částic, které se dostanou do těla. Kromě posilování imunitního systému zdravým životním stylem (racionální stravou a pohybem, otužováním) je dobré dbát i o psychickou vyrovnanost. V poslední době se množí důkazy, že probiotika spolu s prebiotiky mohou snížit výskyt infekčních chorob dýchacích cest, k nimž chřipka patří. (viz TIP)

Funguje i zcela prosté opatření: vyhýbáme se místům, kde se shromažďuje hodně lidí (večírky, kulturní akce, ale i prostředky hromadné dopravy). Do čekárny lékaře se v chřipkové epidemii vydáme jen, když to je opravdu nutné.