V České republice existuje léta zakořeněný vlažný postoj vůči očkování proti chřipce, samotné onemocnění je značně bagatelizováno a výsledkem jsou zbytečná úmrtí až dvou tisíců pacientů ročně. Obzvlášť pro chronicky nemocné pacienty představuje očkování život zachraňující prevenci. Nebezpečí totiž spočívá nejen v obtížnější léčbě chřipky u chroniků, ale především i ve vysokém riziku rozvoje vážných druhotných komplikací, které virová infekce často vyvolává.
„Chřipka je závažné onemocnění, na které mohou zemřít zejména starší a chronicky nemocní, ovšem ohrozit život může i jinak zcela zdravému člověku. Je potřeba si uvědomit, že nejvíce se umírá právě na komplikace s chřipkou spojené. Člověk se vyléčí nebo je na tom lépe a pak se dostaví zápal plic, případně zánět mozkových blan, nebo zánět srdce, zánět osrdečníku apod. Tyto sekundární problémy pak způsobují onu vysokou úmrtnost v populaci,“ varuje praktický lékař, MUDr. Cyril Mucha.
Astma
Po celém světe žije zhruba 300 milionů astmatiků, v ČR se na tuto chorobu oficiálně léčí asi 800 tisíc pacientů. Astmatici se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny. Hrozí u nich totiž až 120x vyšší riziko úmrtí v porovnání s běžnou populací. Největší hrozbu představují druhotné komplikace, které chřipka může vyvolat. Chřipkový virus útočí na dýchací systém, který je u pacientů s astmatem daleko citlivější. Často se tak rozvíjí záněty, jež jednak zhoršují příznaky astmatu a způsobují astmatické záchvaty, ale mohou rovněž vést k rozvoji pneumonie (zápalu plic), závažnému a potenciálně smrtelnému onemocnění.
Diabetes (cukrovka)
Další rizikovou skupinou zvýšeně ohroženou chřipkovým onemocněním jsou diabetici. Na diabetes se u nás podle posledních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 oficiálně léčí téměř 930 tisíc nemocných. Chřipka může zvýšit míru stresu v těle, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi a vést k vážným zdravotním komplikacím. Uvádí se, že diabetikům hrozí až 6x větší pravděpodobnost hospitalizace a 2x větší riziko úmrtí na srdeční onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu oproti zdravým osobám. Pacienti s cukrovkou často čelí krátkodobým komplikacím, jako je ketoacidóza (stav, kdy tělo nevyužívá cukr jako palivový zdroj z důvodu nedostatku inzulínu) nebo tzv. HHS – hyperosmolární hyperglykemický stav (závažná akutní komplikace dekompenzace diabetu, především diabetu 2. typu s velmi vážnou prognózou). Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se dále mohou objevit tonzilitida (zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).
Kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění představují přibližně 30 % celosvětové úmrtnosti. U nás v ČR na nemoci srdce a cév umírá přibližně 60 tisíc pacientů ročně. Kromě tradičních rizikových faktorů, jakými jsou například hypertenze (vysoký krevní tlak), kouření, diabetes nebo obezita, se za velkou hrozbu považuje také chřipková infekce. Vlivem chřipky dochází k velké zátěži na lidský organismus. V důsledku toho může klesat hladina kyslíku a krevní tlak, což může vést až k tvorbě krevních sraženin v cévách. Onemocnění chřipkou může jednak zhoršit chronické srdeční problémy, jednak způsobit vážné komplikace včetně bakteriální pneumonie. Případný zápal plic pak brání v rozvodu kyslíku do krve, což pro srdce představuje velký nápor. Podle dostupných statistik je kardiak na životě ohrožen 52x více než zdravý jedinec. Riziko infarktu je až dvojnásobně vyšší, a navíc mu hrozí ještě několik týdnů poté, co chřipkou onemocní.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
CHOPN je dlouhodobé zánětlivé onemocnění vyvolané vdechováním škodlivých látek, především tabákového kouře. Má mnoho nepříznivých důsledků, zejména na průdušky (způsobuje jejich zužování – chronickou bronchitidu) a na plicní tkáň (dochází k jejímu zániku – emfyzém plic). Jde o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí u nás i ve světě. Celosvětově umírají až 3 miliony pacientů ročně, u nás přes3 500, což je o 70 % více než v posledních 10 letech. Mezi velká rizika spojená s tímto onemocněním patří virové infekce, která stojí až za 50 % případů exacerbací CHOPN (nového vzplanutí choroby), z toho 28 % má na svědomí chřipkový virus. Zhoršení nemoci se projevuje změnou množství a barvy vykašlávaného sekretu, obtížným vykašláváním, těžším nebo četnějším kašlem, zhoršením dušnosti či sípáním na hrudi. Těžké akutní formy pak mohou skončit i smrtí, někdy i náhlou a nečekanou. Pacientům se proto doporučuje každoroční očkování proti chřipce, které dokáže snížit závažnost onemocnění a úmrtnost až o polovinu.
Chronické onemocnění ledvin
Zhruba 10–15 % dospělé populace ve světě trpí v současnosti chronickým onemocněním ledvin ve stádiu 3-5, což v České republice představuje minimálně půl milionu osob s již významným snížením funkce ledvin. Chřipka je pro takto nemocné osoby nebezpečná především z důvodu imunitní dysfunkce. Snižuje se přirozená reakce těla na infekci, a tím i schopnost organismu bojovat s nemocemi a jejich následky. Pro pacienty je jednak obtížnější vypořádat se se samotnou chřipkou, ale jejím propuknutím se rovněž zhoršuje stávající zdravotní stav ledvin a v mnoha případech dochází také k rozvoji dalších závažných onemocnění, jako je bronchitida (zánět průdušek) či pneumonie (zápal plic). Značně se zvyšuje riziko hospitalizace a v nejhorších scénářích hrozí i smrt. Pokud chřipkou onemocní pacienti s dlouhodobým chronickým onemocněním včetně onemocnění ledvin, existuje u nich až 11krát vyšší riziko úmrtí oproti zdravé populaci.
„Očkování proti chřipce je specifická a poměrně jednoduchá prevence. Tím, že se člověk proti ní očkuje, nechrání jen sebe, ale i své okolí, protože pak nemůže chřipku dále šířit. Především zdravotníci by měli jít osobním příkladem a proti chřipce se nechávat očkovat,“ dodává MUDr. Cyril Mucha.
Vložit komentář