Klíšťata

Na evropském kontinentu i u nás je nejčastější klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata se zdržují ve vrstvě zeleně zhruba 0,5 – 1 m nad zemí, kde nacházejí potřebnou vlhkost. Vyskytují se zejména v smíšených a listnatých lesích, v terénech s křovinami, ale i v městské zeleni. Nejčastěji je pozorujeme v nižších polohách. Největší aktivita klíšťat je v teplém období roku na jaře a v létě.

Klíšťata (a jejich vývojová stadia) mohou přenášet a šířit závažná infekční onemocnění, zejména klíšťový zánět mozku a lymskou boreliózu.

Klíšťová encefalitida

Středoevropská klíšťová encefalitida nepatří mezi onemocnění s vysokým výskytem. Kdysi měla vysokou úmrtnost a ještě stále existuje riziko následků po prodělaném onemocnění ve formě různých neurologických poruch, včetně přetrvávajících obrn.
Známá přírodní ohniska klíšťového zánětu mozku jsou na př. v povodí Sázavy, Vltavy, Berounky, Dyje, ale původci nákazy (viry klíšťové encefalitidy) byli též prokázáni v klíšťatech z ploch městské zeleně.
První příznaky onemocnění se objevují asi po 7 dnech po přisátí infikovaného klíštěte a může proběhnout pouze jako chřipkové onemocnění. U některých osob však po 2 – 4 týdnech nastupuje druhá fáze onemocnění, charakterizovaná prudkými bolestmi hlavy, obluzeností a dezorientací, vysokými horečkami, případně bezvědomím. V tomto období může dojít i k trvalému poškození nervového systému. Onemocnění je v mnoha případech následováno dlouhou rekonvalescencí, která pacienty vyřazuje z práce na dobu nejméně 2 měsíců.

Lymská borelióza

je vyvolána spirálovitou bakterií (spirochétou) Borrelia burgdorferi. Původcem v Evropě však není jen Borrelia burgdorferi, ale i nově objevené druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii.
Borrelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěř). Přírodní ohniska nákazy jsou po celé České republice. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze 100 vyšetřených. Spirochety pronikají do organismu kůží v místě přisátí klíštěte. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borrelie.

Lymská borelióza má časné a pozdní stadium:
Pro časné stadium je typická pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s centrálním vyblednutím, zarudnutí je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 – 14 dní. Zarudnutí se však objevuje asi jen u poloviny pacientů. K častým příznakům patří horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Může tak připomínat obyčejnou chřipku. U dětí, méně často u dospělých, se někdy nalezne na kůži ušního lalůčku modročervený uzlík 1 – 5 mm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin.
Po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout další potíže. Postižení nervové soustavy se projeví bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, poruchami citlivosti a hybnosti, obrnami – a to zejména lícního nervu, bolestmi v zádech i v končetinách. Choroba může způsobit i přechodné stěhovavé bolesti kloubů. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.
Pozdní stadium se projeví  za více než 6 – 12 měsíců zejména postižením kloubů, kůže, nervového systému a má dlouhodobý průběh.
Léčba: Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože v raných stadiích je velmi účinné nasazení antibiotik. Tím lze předejít pozdním stadiím vážné choroby.

Jak se chránit proti klíšťatům?

Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování. Proti borelióze můžeme očkováním ochránit zatím pouze naše čtyřnohé miláčky.
Při pobytu v lokalitách, kde je vyšší výskyt klíšťat, se chráníme vhodným oblečením – světlý oděv s dlouhými rukávy a dlouhými kalhotami, které jsou zastrčeny do vysoké obuvi nebo ponožek. Po návratu domů je nutné se převléknout, vytřepat oděv a prohlédnout celé tělo. Před odchodem do přírody je možné použít některé chemické ochranné přípravky např. repelenty nebo kosmetické insekticidy.
Dojde-li k přisátí klíštěte, je třeba místo nejdříve dezinfikovat např. Jodisolem nebo Jodonalem B. Doporučuje se též zakápnutí klíštěte olejem, přetřením mastí či mýdlem. Poté klíště zachytíme do pinzety a kývavými pohyby je uvolníme. Není vhodné je mačkat a uchopit holou rukou – potřísněním kůže či spojivky jeho střevním obsahem by mohlo dojít k infekci. Po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikujeme. Včasným odstraněním přisátého živočicha můžeme snížit riziko nákazy.

Bodavý hmyz (vosy, včely, čmeláci, sršni)

„Kousnutí“ jakýmkoli „broukem“ může vyvolat alergickou reakci – a to od několika pupínků v okolí bodnutí, až po celkovou těžkou reakci – tzv. anafylaktický šok.
Na mírnou místní reakci na poštípání hmyzem (zarudnutí a mírný otok – což ani není obvykle projevem alergické reakce, spíše jen odpověď na podráždění hmyzím jedem) stačí důkladná dezinfekce (event. odstranění zbytku části hmyzího těla – žihadla, kusadel) a chladivý obklad, který zmírní pálení a svědění. Pokud se objeví v okolí drobné pupínky, postačí je ošetřit volně prodejnými gely (např. Fenistilem).
Léčba intenzivnější reakce již patří do rukou lékaře.

Nebezpečné následky žihadel

Prvním je kousnutí do kořene jazyka, které i bez alergického podkladu může vést k otoku, jenž ucpe dýchací cesty. Léčbou je udržení volných dýchacích cest (intubace, tracheotomie), což patří k lékařské první pomoci.
Druhým vážným důsledkem může být anafylaktický šok, což je extrémně těžká alergická reakce celého organismu projevující se bolestmi hlavy, dýchacími potížemi, extrémním poklesem krevního tlaku. Počáteční zrudnutí bývá vystřídáno bledostí a nakonec dojde ke kolapsu (bezvědomí) se selháním oběhové soustavy. První pomoc (v obou případech) je okamžitý transport k lékaři.
V případě alergie by postižený měl s sebou stále nosit protialergické léky první pomoci. Je nutné mít na paměti, že jednou vzniklá alergie je již doživotní a její projevy se mohou měnit. Letos to bylo po vosím žihadle pár pálících pupínků – příště to může být celková reakce se selháním všech životních funkcí.

Obecné principy, jak nelákat hmyz

• Letní oblečení do přírody by nemělo mít květinové barvy, které hmyz lákají. Vhodný je polopřiléhavý oděv kryjící co největší část povrchu těla.

• Dlouhé vlasy raději stahujeme do ohonu a copů. Hmyz se rád zaplete do vlající kštice.

• Nepoužíváme sladké ovocné a květinové vůně/parfémy.

• Jíme pokud možno v místnosti, zejména lákavé ovoce.

• Pozor v blízkosti odpadkových košů se zbytky potravy. Zde se to létajícím hmyzem jen hemží.

• Před usednutím do trávy či mechu se přesvědčíme o bezpečnosti terénu. Pozor na polštáře mateřídoušky, kde se bodavý hmyz rád schovává.

• Ačkoli to svědčí nožní klenbě, raději nechodíme v trávě bosi.