Letní chřipky

Horké léto je pro vznik onemocnění dýchacích cest paradoxně rizikovější, než třeskutá zima. Letní chřipky, jak se letnímu nachlazení laicky říká, ve skutečnosti ale nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě a způsobují obávané epidemie. Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína. Proč v teplém počasí podlehne tolik lidí nemocem z nachlazení?

Teplé počasí s sebou nese mnoho situací, kdy se člověk snaží své přehřáté tělo co nejrychleji ochladit. Jenže tím si způsobí teplotní šok, kterému organismus ne vždy dokáže čelit. S podobnými rychlými změnami teploty, které by současně neprovázela změna ošacení, se běžně nesetkáváme. Když v zimě vyrážíme z teplé místnosti ven, většinou se dobře oblékneme. V létě to ale opačně funguje jen výjimečně: příchod do klimatizované chladné místnosti z horka každý uvítá, ale neoblékne si hned svetr. To je pro tělo veliký šok: například v klimatizovaných prostorech, kde snížíme teplotu na 20°C a teplota venku dosahuje 34°C, je teplotní rozdíl celých 14 stupňů.

Jak nejsnáze nastydnout

Jak se tedy nejsnáze dopracovat nachlazení? Stačí vejít do klimatizovaného prostoru z letního horka a k tomu se napít pořádně studeného nápoje s ledem. Na rýmu si zase zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a přímo na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z klimatizace. Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti a organismus onemocní. Samozřejmě člověk někdy takový šok ustojí. Záleží na mnoha okolnostech, včetně toho, zda má dobrou imunitu, zda není oslabený a vyčerpaný nebo třeba po těžkém fyzickém výkonu. Pokud obranyschopnost v této chvíli selže, dostaví se typické problémy, tedy nachlazení, virová, ale i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.

Od rýmy po angínu

Asi nejčastější je v létě běžná rýma, která ale může právě pro opakované změny teplot přerůst v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin. Ten navíc bývá často spojený s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha. Běžný virový zánět hltanu se škrábáním krku a zvýšenými teplotami se často při samoléčbě sám upraví během několika dní. Někdy ale na sliznici prvotně poškozenou virovou infekcí nasedne další, tentokrát bakteriální zánět. Nejčastěji probíhá v oblasti krčních mandlí – vyvine se typická angína. Nemocný trpí vysokými teplotami, bolesti v krku se postupně stále zhoršují, organismus je vyčerpaný a zchvácený. Pak je již třeba vyhledat lékařské ošetření a často i nasadit antibiotika.

Nejobávanější je absces

Horní cesty dýchací jsou ale jen vstupní branou pro infekce dolních dýchacích cest. Ty se z infekcí výše uvedených velmi často vyvíjí. Přichází kašel, zchvácenost, zahlenění případně i potíže s dýcháním – zvlášť u těch, kteří nějakým problémem s průduškami či dechem již trpí.

Nejobávanější komplikací angíny je takzvaný absces, tedy chorobná dutina vyplněná hnisavým sekretem. Pokud je bakteriální infekce agresivní, nebo člověk má významnou poruchou obranyschopnosti, může se absces vytvářet v oblasti pod krční mandlí. Pak mluvíme o peritonsilárním abscesu a v letním období se s ním setkáváme častěji než v jiných částech roku.

Absces se projevuje postupně se zhoršující jednostrannou bolestí v krku, způsobující poruchu polykání. Někdy se přidá i porucha výslovnosti -„huhlání“, protože bolí pohyby jazykem nebo pacient ani nemůže plně otevřít ústa kvůli stahu žvýkacích svalů.

Peritonsilární absces je onemocnění, které akutně vyžaduje správné ošetření, tedy odborné vyšetření na ORL pracovišti a chirurgický zákrok. Jinak hrozí i život ohrožující komplikace.

Samozřejmě ne každé nachlazení musí skončit tak vážnou chorobou, ale jistější je správným chováním teplotním šokům předcházet.

MUDr. Petr Jirák Autor článku MUDr. Petr Jirák,
primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku pražské Nemocnice Na Homolce

6 Odpovědi k “Letní chřipky”

  1. Loni se mi stalo, že jsem po návratu z Chorvatska dostal takovou chřipku, kterou jsem ještě nezažil – velice nepříjemné.

  2. Gargoyla 16.9.2015 9:25

    Mně na rýmu celoročně pomáhá proplachování nosu mořskou vodou, používám ji i pro děti vč. tříměsíčního miminka (pro miminko mám kapky Quixx Baby co se dají užívat hned od narození).

    • Michaela-redaktorka 21.9.2015 15:26

      Ano, máte pravdu mořská voda, ale i mořský vzduch blahodárně působí na respirační potíže včetně rýmy a odhlenění nejen průduškových cest, ale i concho nasálních dutin. Ještě lze pro novorozeňátka doporučit Libenar pro děti. U třímesíčních dětí lze už užít Stérimar bebé. Quixx Baby, který uvádíte je také fajn, jedná se mořskou vodu z Atlantiku.

    • Nám také kapky Quixx baby vyhovují…U Libenaru je nešikovné (aspoň pro mě) to dávkování v ampulích 🙁 Libenar má kapátko a lépe se dávkuje.
      Používáme denně k čištění nosu a rýmička se nám vyhýbá (zatím).

      • Teda Quixx baby má kapátko… :-/

        • Quixx baby jsou kapičky a mě vyhovují ze všeho nejvíc…aplikace je snadná,navíc se jedná o přírodní kapičky s mořskou vodou,…a jsou vhodné od narození,takže přesně pro mého chlapečka…

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.