Neplodnost jako civilizační nemoc

Mezi civilizační choroby jako jsou obezita, syndrom vyhoření, cukrovka, alergie, chronický únavový syndrom a další, přiřazují poslední dobou odborníci také neplodnost. Lidé rodičovství kvůli svému životnímu stylu odkládají, a pak se řada z nich potýká s následky vyššího věku. Pokud k tomu přiřadí stres a sedavé zaměstnání, nová civilizační nemoc je na světě.

„Civilizace mění způsob našeho života. Určuje, kde pracujeme, co jíme, jak uvažujeme o svém životě, plánech a cílech. Stravujeme se průmyslově vyráběnými potravinami, jsme pod nadměrným, trvalým stresem a nedostatečně se hýbeme. K tomu současná doba nabízí rozptýlení, téměř nekonečné možnosti výběru zábavy a únik do virtuálního světa. Neslyšíme naše biologické hodiny, neřídíme se přirozenými instinkty. Žijeme ve světě, kde máme pocit, že díky pokroku lze vyřešit téměř vše — že poručíme větru dešti,“ míní MUDr. Vladimír Marek, praktický lékař z ordinace FamilyMed. Ve své ordinaci se potkává s lidmi, u nichž vyšetřuje zdravotní příčiny problémů s početím. „Civilizačním chorobám se říká nemoci z blahobytu. Celosvětové zkušenosti ukazují, že paradoxně větší bohatost vede k nižší porodnosti,“ dodává Marek.

S tím souhlasí expert největší české reprodukční kliniky Reprofit International, MUDr. Štěpán Machač. „Jak to vypadá s plodností českých mužů ukazují i čísla — zatímco dříve se za normální považoval spermiogram v objemu 40 milionů spermií na mililitr, nyní je to 15 milionů/ml. Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 %,“ říká MUDr. Machač. Podle statistik se spermiogram každý rok zhoršuje o 1,6 %. Co spermiogram negativně ovlivňuje, je například způsob práce. Počet „sedavých zaměstnání“ roste, v kancelářích tráví lidé až 2 000 hodin ročně. „Tlak na výkon a úspěch skloubený s pocitem, že je třeba využít všech možností, co nám život nabízí, vede k odkládání mateřství i u žen. Jejich vajíčka ale nemládnou, a zatímco v pětadvaceti by se jim možná podařilo bez problémů otěhotnět, o deset let později už to tak hladce nejde,“ vysvětluje MUDr. Machač.

Když už lidé rozhodnou, že budou rodiči, chtějí výsledek hned. „Mnoho pokusů a průzkumů ukázalo, jak moc jsme odtrženi od reality. Nevidíme nikoho umírat, uctíváme technologie. Myslíme si, že když ovládáme telefon, ovládneme i to, kdy počneme,“ říká MUDr. Marek. Podle MUDr. Machače chodí do reprodukčních klinik stále více párů, kterým se nedaří rychle otěhotnět, a nechtějí čekat. „Jsou přesvědčeni, že jejich potíže vyřešíme, ideálně do 3 měsíců. Chtějí výsledky. Hledají informace na internetu, neustále se dozvídají o nových možnostech, střídají kliniky pídí se po zázračné metodě, která jejich problém okamžitě vyřeší,“ doplňuje MUDr. Machač. Podle něj je v prvé řadě důležité znát přesnou příčinu neplodnosti.

V tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Díky zásahu reprodukčních klinik se v České republice ročně rodí přibližně 5 000 dětí. V mezinárodním srovnání se tak ČR řadí po bok zemím, jako je Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde jsou více než 3 % všech narozených dětí počata metodami asistované reprodukce. Podle lékařů je z biologického pohledu ideálním věkem k otěhotnění u ženy 18. až 25. rok.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.