bolest na hrudi

Přechodná bolest na hrudi

Tlaková, svíravá nebo pálivá bolest za hrudní kostí může signalizovat anginu pectoris. Nevyplatí se ji podcenit, příště to může být infarkt.

Angina pectoris je jednou z forem tzv. ischemické choroby srdeční, což v překladu znamená, že se dostatečně neokysličuje srdeční sval. Nejčastější příčinou je zúžení věnčitých tepen na podkladě aterosklerózy.

Ateroskleróza je v současnosti považována za primárně zánětlivé onemocnění, které se vyvíjí po desetiletí a které je charakterizováno velmi specifickými buněčnými reakcemi na ukládání tukových látek (včetně cholesterolu) v cévní stěně. Ateroskleróza může vést k postupnému místnímu nebo celkovému zužování průsvitu tepen, které se projeví nedostatkem kyslíku (ischemií) po námaze, tedy tehdy, když je „poptávka“ tkání po kyslíku větší než „nabídka“. Jsou-li zúžené věnčité tepny, trpí nedostatkem kyslíku srdeční sval.

Druhou formou aterosklerózy, která ohrožuje funkci srdečního svalu je tzv. nestabilní aterosklerotický plát. To je útvar, který vzniká ve stěně cév v důsledku usazování tukových látek, které spouštějí další změny: tvoří se v něm krevní sraženiny, pronikají do něj vápenaté soli, přitahuje bílé krvinky – to vše působí zánět poškozující dále cévní stěnu. Nestabilní aterosklerotický plát se vyznačuje sklonem k „prasknutí“, část se z něj oddělí a ta pak pluje krevním proudem a může úplně nebo částečně ucpat tenčí tepnu.

Z popsaných změn vyplývá, že ischemická choroba srdeční může mít různou tíži i různé projevy. Nemusí se vůbec projevit (tzv. němá ischemie), může působit potíže pouze při námaze (stabilní angina pectoris), nebo zapříčinit tzv. akutní koronární syndrom, což je stav, který přímo ohrožuje srdeční sval nedostatkem kyslíku a odumřením tkáně, která je zásobena zúženou a/nebo ucpanou tepnou. Mezi akutní koronární syndromy patří tzv. nestabilní angina pectoris a infarkt myokardu. Při nestabilní angíně pectoris dojde k ucpání nebo významnému zúžení věnčité tepny, ale na rozdíl od infarktu neodumře část srdeční svaloviny. Nestabilní angina pectoris má však tendenci k horšení a je nutné na ni pohlížet jako na stav velmi blízký infarktu, vyžaduje často i podobnou léčbu (obnovení průchodnosti věnčité tepny).

Typickým příznakem anginy pectoris je bolest na hrudi (uprostřed), která má tlakový, pálivý nebo svíravý charakter. Bolest se může šířit do krku, dolní čelisti, ramen a zad, levé ruky (někdy obou rukou), někdy se bolest „usadí“ v nadbřišku.

Pro nestabilní („horší“) anginu pectoris svědčí progrese potíží, nevolnost, nucení na zvracení a zvracení, pocit nedostatku vzduchu a dechové potíže – dušnost, slabost, závratě, pocení a pocit na omdlení.

Tíži anginózních potíží lze rozdělit do 4 tříd (stupňů). Do první se zařazuje stav, kdy bolest na hrudi provází větší a/nebo delší zátěž. Není například přítomna při chůzi do schodů. Druhá třída potíží již mírně omezuje běžné aktivity, bolest se dostaví při rychlejší chůzi, při chůzi do schodů, po jídle, v chladu, při emočním stresu. Pomalá chůze nebo jedno patro schodů potíže nevyvolá. Třetí třída znamená, že bolest se dostaví i při pomalé chůzi po rovině a ve čtvrté třídě bývá bolest přítomna při minimální námaze i v klidu.

Všechny formy anginy pectoris vyžadují pečlivé vyšetření a zvážení individuálního rizika infarktu myokardu, případně náhlé srdeční smrti. Stabilní angina pectoris netrvá zpravidla déle než několik minut a ustoupí po podání nitroglycerinu. Bolest je vždy stejná, dostaví se za stejných podmínek, nemá tendenci k zhoršování, což však neznamená, že nemůže pacienta ohrozit. Rozhodující je vyšetření EKG, posouzení funkce srdečního svalu (echokardiografie, vyšetření ejekční frakce), zátěžový test. Stav věnčitých tepen objasní kontrastní rentgenologické vyšetření – koronarografie. Zda dochází k odúmrtí srdečního svalu, prokáže laboratorní vyšetření.

Rozpoznání může činit potíže u osob mladších 55 let, u žen a v případech, kdy je hlavním příznakem akutního koronárního syndromu dušnost. Ani „normální“ EKG nevylučuje ataku nestabilní anginy pectoris.

K ukazatelům vysokého rizika patří kromě nálezů při vyšetřeních (viz výše) vysoký věk, diabetes, již prodělaný infarkt a opakovaná nebo přetrvávající bolest na hrudi (anginózní bolest). K zvýšení rizika přispívá kouření, výskyt ischemické choroby srdeční v rodině, vysoký krevní tlak, diabetes a změny v hladinách krevních tuků.

Léčba akutního ischemického syndromu spočívá v podávání přípravků proti bolesti (opioidy) a proti srážení krve; podle výsledků vyšetření pak v případném zprůchodnění ucpané tepny. Nedokrevnost (ischemie) srdečního svalu se léčí podáváním léků (nitrogycerinu). Dále je nutné učinit opatřením proti vzniku nepravidelností srdečního svalu (podávání antiarytmik) a pro snížení spotřeby kyslíku srdečním svalem (léky, klid v akutním stadiu).

Dlouhodobá léčba spočívá v režimových opatřeních (nekouření, správná strava, pravidelná fyzická aktivita), v léčbě hypertenze, normalizaci krevních tuků, správné léčbě diabetu (u diabetiků), případně dalších chorob včetně deprese.

Časté dotazy

  1. Může mít anginu pectoris i mladý člověk? Pokud ano, jak je to možné?
    Protože podkladem anginózních potíží je dlouhodobý aterosklerotický proces, postihuje spíše starší jedince. Existují však vrozené poruchy metabolizmu tuků (například familiární hypercholestrolémie), které mohou poškodit cévy i mladých lidí. U nich pak může dojít nejen k angině pectoris, ale i infarktu kolem třicítky.

    Problémem současnosti je nezdravý životní styl ústící v epidemii obezity u mladých lidí dokonce i u dětí. Obezita může vést k tzv. metabolickému syndromu. To je stav, který má pro lidské tělo nepříznivé důsledky a urychluje vznik diabetu 2. typu i u mladých lidí, aterosklerotických změn, čímž ohrožuje i věnčité tepny i v relativně nízkém věku.

  2. Mohu si tuto nemoc jako laik splést s jinou chorobou?
    Nejen jako laik. I lékaři si diagnózu ověřují mnoha vyšetřovacími metodami. Podobné příznaky může mít zúžení a poškození srdečnice (aorty), zánět srdečního svalu a osrdečníku, náhlé zvýšení krevního tlaku, kardiomyopatie a další. Dokonce i choroby, které se netýkají srdečně-cévního systému, se mohou projevit bolestí na hrudi: stahy jícnu, refluxní choroba žaludku a jícnu, akutní zánět slinivky, „prasklý“ žaludeční vřed, postižení páteře. Až 50 % případů bolesti na hrudi nemá svůj původ v srdečně-cévním onemocnění.

  3. Jak dlouho trvá záchvat a jaká je první pomoc?
    Při tzv. stabilní angině pectoris trvá záchvat maximálně několik minut. Doba delší než 15 – 20 minut svědčí spíše pro akutní koronární syndrom, tedy pro vážnější typ potíži. První pomocí je klid a nitroglycerin v dávce doporučené lékařem. Horšící se bolest, její šíření do končetin, zad, krku, nevolnost, zvracení, pocení a dechové potíže již bývají příznakem tzv. nestabilní anginy pectoris nebo infarktu myokardu. Sebemenší pochybnost je důvodem k přivolání záchranné služby. V případě akutního koronárního syndromu jde o čas.

  4. Může člověk, který prodělal anginu pectoris, pak sportovat, vést fyzickou aktivitu?
    Při ischemické chorobě srdeční, tedy i při angině pectoris, probíhají v těle změny, které mají trvalý charakter. Anginózní potíže se většinou opakují, s tím je zapotřebí počítat. Po prodělané příhodě akutního koronárního syndromu záleží na individuálním riziku a stavu věnčitých tepen. K zhruba poloviční zátěži je možné se vrátit již během měsíce po propuštění z nemocnice. Doporučuje se za měsíc až dva (po hospitalizaci) podstoupit vyšetření zátěžovým testem (EKG snímané při fyzické aktivitě) a dále postupovat podle stavu funkce levé srdeční komory. Pokud není funkce porušena, námaha nevyvolá nedokrevnost srdečního svalu a neobjeví-li se poruchy srdečního rytmu, pak se pacient může nevrátit do zaměstnání a k obvyklým aktivitám s výjimkou těžké fyzické práce. Naopak vhodná je přiměřená fyzická aktivita 30 minut denně pětkrát v týdnu (jízda na kole, rotopedu – s přiměřenou zátěží, plavání, chůze až mírný běh, tanec…)

  5. Jaký životní styl by si měl takto nemocný osvojit?
    K pěti základním pravidlům snížení rizika civilizačních a onkologických chorob (1. nekouření, 2. omezení konzumace alkoholu, 3. snížení spotřeby červeného masa, 4. zvýšení obsahu vlákniny ve stravě, 5. 150 minut fyzické aktivity) je nutné omezit množství přijaté kuchyňské soli, nekonzumovat živočišné tuky, udržovat přiměřenou hmotnost (do BMI 25 kg/m2), hlídat krevní tlak a hladinu tuků a glukózy v krvi.

2 Odpovědi k “Přechodná bolest na hrudi”

  1. Dobry den
    Mela bych otazku .. V tehozenstvi jsem mela problemy z dychanim a byla jsem na vsemoznych vysetreni ..mekolikrat ekg i ultrazvuk srdce dolonce i na plicnim a kontrolovaly me zily na nohach . vse z negatyvnim vysledkem.. Ale problmy zustavaji.. Rikaly ze je to psychycky ale me se nezda kdyz jdu po rovine tlacim kocar a zacne se me spatne dychat boli me na hrudi a citim jak se mi zrychlil tep
    Je mi 20 roku a bojim se … Co mam delat dal abych nemela tyto problemy.. ? Ps. Nekdy vybehnu schody a nic se nedeje a neldy jdu po rovine a citim ze to dal nezvladnu a nrudycham

  2. Michaela-redaktorka 22.3.2016 8:58

    Prosím, abyste se s osobními a konkrétními dotazy obraceli na naší poradnu, kde vám je k dispozici erudovaná paní doktorka. http://www.hledamzdravi.cz/poradna

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.