V ČR je nyní 12 specializovaných center poporodní péče. „Systém péče je nesmírně efektivní,“ uvedl Plavka. Podle něj však chybí zhruba sto lůžek specializované péče, což představuje náklad 150 milionů pouze za technické vybavení jako třeba inkubátory. Chybí ale také finance pro kvalitní personál, nynější je nesmírně přetěžovaný, upozornil.

Zatímco v roce 2008 se narodilo 8638 dětí s nízkou porodní hmotností (pod 2,5 kilogramu), v roce 2000 to bylo 5277 dětí. Hospitalizace novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností (pod 1,5 kilogramu) trvá několik měsíců. Paušální platby nezohlednily nárůst péče, přitom v přepočtu stál objem poskytnuté péče 738 milionů navíc, vyčíslil Plavka.

ČR má jeden z nejlepších systémů péče o předčasně narozené děti na světě, měřeno například novorozeneckou úmrtností, řekl poslanec Evropského parlamentu Milan Cabrnoch, jenž pracoval jako dětský lékař a devět let se zabýval vývojem novorozenců.

Novorozenecká úmrtnost se v devadesátých letech významně snížila v celé Evropě, v Česku dokonce několikanásobně. Úmrtnost novorozenců je několikanásobně nižší, když se miminko narodí ve specializovaném centru. Podle odborníků je však nutné zlepšit i následnou péči o nedonošené děti.

Zejména děti s velmi nízkou porodní hmotností (pod 1,5 kilogramu) a s extrémně nízkou porodní hmotností (pod kilogram) mohou mít poruchy motoriky, chování nebo problémy s řečí. Bývají hyperaktivní či mají problémy v emočním a sociálním vývoji, zaostávají třeba ve škole, řekla psycholožka Daniela Sobotková.

Rodiče nedonošených dětí prožívají stres a strach o zdraví dítěte. Poté mívají zvýšené výdaje třeba za dojíždění na rehabilitace. Důležitá je proto i finanční podpora rodičů, míní Lenka Novotná z občanského sdružení Nedoklubko podporujícího rodiče dříve narozených dětí.