Diabetes u dítěte vždy vzbudí vážné obavy rodičů. Chorobu nelze brát jako „trest“ osudu, ale jako realitu, s níž je nutné se vyrovnat. Možná pomohou odpovědi na nejčastější otázky.

Proč mé dítě onemocnělo diabetem? Čím je choroba způsobena?

Lidské tělo je vybaveno imunitním systémem, který je má chránit například před infekcí, pomáhá odstraňovat „přestárlé“ nebo nemocné buňky. V případě tzv. autoimunitních onemocnění, kam diabetes 1. typu patří, se ale imunita „splete“ a zničí část těla, která je zcela v pořádku. V tom je rozdíl proti cukrovce 2. typu (dříve se jí říkalo stařecká cukrovka), kdy imunitní systém primárně neničí b-buňky Langerhansových ostrůvků pankreatu, ale tělo na vyprodukovaný inzulín hůře odpovídá, což vede k zvýšené výrobě inzulínu, která b-buňky vyčerpá.

U diabetu 1. typu inzulín zcela chybí, proto není možné se obejít v  léčbě bez dodávání tohoto hormonu.

Jednoznačnou odpověď na to, jaký je mechanismus, který vede k selhání imunoregulačních mechanismů u diabetu 1. typu, dát dosud současná medicína neumí. Na vzniku se podílí mimo jiné vlivy genetické, ale i vlivy z vnějšího prostředí, jako třeba strava v nejútlejším období života, infekce, nadměrná zátěž, apod.  

Lze onemocnění nějak předejít?

Odpověď je jednoduchá – nelze.

Bude dětský diabetik do konce života na inzulínu?

Léčba inzulínem je nezbytná. Intenzivní výzkumy náhrady „výrobce“ inzulínu - b-buněk břišní slinivky však probíhají. Funkci slinivky, resp. pankreatických b-buněk je možné (ne zcela dokonale) nahradit cestou biologickou (transplantace) a cestou mechanickou (přístroje).

Transplantace samotných Langerhansových ostrůvků byla provedena i v České republice. Není však řešením pro všechny diabetiky. Každá transplantace má svá přísná indikační kritéria a nutná imunosuprese (potlačení funkce imunitního systému) má své nežádoucí účinky. Problémem je i nedostatek dárců a ostrůvků. Další možnost biologické náhrady skýtají kmenové buňky (zatím ve fázi výzkumu).

Ve vývoji jsou přístroje – malé přenosné „umělé slinivky“ vybavené senzory a hodnotícím zařízením naměřené glykémie (množství glukózy v krvi), na něž je napojena inzulínová pumpa, která vpraví do těla aktuálně potřebnou dávku inzulínu.

Samotné inzulínové pumpy jsou v ČR k dispozici. 

Může dětský diabetik užívat stejné léky (například při infekci, průjmu, alergii) jako jiné děti?

Obecně lze říci, že může. Pacient s diabetem by měl při každém onemocnění (až samozřejmě na naprosté banality) konzultovat svého diabetologa. Platí to jak pro krátkodobá onemocnění (včetně úrazů), tak i pro ta dlouhodobější. Zvláštní pozornost vyžadují onemocnění spojená se zvracením a průjmy. K metabolickému rozvratu dochází u pacientů s diabetem velmi rychle.  

Jak dlouho bude mít dietu? Nebude mu škodit „nedostatek cukru“ ve vývoji?

Diabetickou „dietu“ by měl mít úplně každý. S diabetem i bez. Nejde totiž o žádnou dietu, ale racionální stravu. Dnes už se sladké přísně nezakazuje. Je však důležité vědět, kolik která potravina obsahuje sacharidů, a mít alespoň orientační přehled i o dalších složkách potravy (bílkoviny, tuky).

Potraviny „počítáme“ na výměnné (chlebové) jednotky. To v praxi znamená, že jedno jablíčko množstvím sacharidů odpovídá polovině rohlíku nebo polovině banánu, případně sedmi čtverečkům čokolády (která však zvedne glykémii rychleji).

Majitelé mobilních telefonů si mohou stáhnout do svého přístroje aplikaci DIA-TRON, což je databáze potravin, která usnadňuje zacházení s výměnnými jednotkami (více informací na www.medatron.cz pod odkazem produkty).

Ani tzv. dia potraviny nelze konzumovat bez omezení, protože sacharidy jsou obsaženy i v nich. Tento benevolentní stravovací systém ale nesmí vést k nadměrnému příjmu sacharidů. Důležité je pochopit (a nejen pro diabetiky), že jídlo není středem vesmíru. 

Jaké hrozí komplikace dětem?

Komplikace jsou velký strašák i vážný medicínský problém. V principu mohou děti postihnout stejné komplikace jako dospělé, ale většinou se objeví až v dospělosti, protože k jejich rozvoji je zapotřebí delší doby existence onemocnění. Mladý organismus má také větší rezervy.

Nicméně je žádoucí naučit děti o sebe komplexně pečovat. Musí vědět, že jsou nutné kontroly u očního lékaře (včasné odhalení diabetického poškození sítnice, tzv. retinopatie), je nezbytné kontrolovat moč (na přítomnost bílkoviny, která by svědčila pro postižení ledvin). Měly by znát hodnotu glykovaného hemoglobinu. Při dlouhodobě dobré kompenzaci diabetu je celkem velká šance prožít normální život.  

Může mít dítě diabetes 2. typu?

Možné to je, i když u nás se jedná zatím spíše o výjimečnou záležitost. Nicméně stravovací návyky nejmladší generace nejsou optimální a lze očekávat nárůst diabetu 2. typu i u dětí, jako tomu je například v USA, a to zejména v některých etnických skupinách. Stravou složenou z hamburgerů, chipsů, hranolků a sladkých limonád se totiž jistě lze dopracovat ke klasickému metabolickému syndromu i v mladém věku.  

Může dětský diabetik sportovat?

Nejen že může, ale měl by! Nejsou však vhodné sporty extrémně vytrvalostní anebo příliš adrenalinové (bungee jumping apod.). Sport je potřeba vhodně naplánovat a uzpůsobit dávku inzulínu i množství jídla. Před sportováním je vhodné změřit glykémii. Je-li vysoká (cca nad 15 mmol/l) – bude během zátěže dále stoupat a pak je lepší sport odložit. Pokud je nižší – bude spíše klesat. Po velké námaze může nastat těžší hypoglykémie i s větším časovým odstupem.

Jak je to s těhotenstvím u diabetiček?

Dobře kompenzovaná pacientka může mít zdravé dítě. Těhotenství je však nutné plánovat. Diabetes není kontraindikací užívání hormonální antikoncepce. Pokud má gynekolog s doporučením antikoncepce pochybnosti, pak je na místě konzultace s diabetologem a případně doplnění dalších testů, například ohledně krevní srážlivosti a rizika trombembolických příhod.

Před a během těhotenství musí být kompenzace diabetu zvlášť pečlivá. Budoucí maminka je intenzivně sledována, a to po stránce diabetologické i gynekologické. Ideální je samozřejmě sledování na pracovišti, které má zázemí obou specializací a má s těmito pacientkami dostatek zkušeností. Důležitá je i následná péče neonatologická. Maminky musí počítat s tím, že porod bývá vyvoláván dříve (většinou o dva týdny před termínem) a procento porodů císařským řezem je bývá vyšší než u žen bez diabetu. Péče o těhotné pacientky s diabetem je v ČR na světové úrovni a maminkám se dostává maximální pozornosti. 

Čeho se vyvarovat v péči o diabetika?

Nedostatku informací! Být úspěšný v léčbě diabetu (platí pro pacienty i lékaře) – znamená mít dostatek informací a naučit se o diabetu přemýšlet!