Výskyt CHOPN jak u nás, tak na celém světě stále stoupá

V Česku žije kolem 800 000 lidí s touto nemocí (diagnostikována a léčena je však asi jedna čtvrtina), celosvětově se odhaduje počet pacientů na více než 600 milionů. Vzestup počtu případů odpovídá vzrůstajícímu počtu kuřáků. Kouření a choroba však mají určitý časový odstup: změna počtu kuřáků se projeví v nemocnosti touto chorobou zhruba za 30 let.

Základní příčina – kouř

Nejčastěji je CHOPN způsobena opakovaným nebo dlouhodobým vdechováním toxických látek, především cigaretového kouře, přičemž škodlivé je pasivní kouření. Velkou roli tu hrají i vrozené faktory, protože CHOPN se objeví „pouze“ asi u jedné čtvrtiny kuřáků. Avšak existuje i „čistě genetická“ forma této choroby: disponovaní jedinci mající sníženou tvorbu jednoho z velmi důležitých enzymů, který brání poškození plic při expozici běžným škodlivinám z ovzduší. U nich se CHOPN rozvine, i když nekouří a nikdy nekouřili. Tato forma je však vzácná.

Varovné příznaky

Těmi prvními je kašel a vykašlávání hlenů.  Stane-li se kašel pravidelným, tedy trvá-li alespoň 3 měsíce v roce po dobu dvou po sobě následujících let, označujeme stav jako chronickou bronchitidu, která je rizikovým faktorem pro vývoj CHOPN (někdy je proto označována jako CHOPN nultého stadia). Nejdůležitějším příznakem a zároveň problémem je dušnost. Pacienti ji obvykle popisují jako krátký dech, pocit nedostatku vzduchu nebo kyslíku, nemožnost se nadechnout nebo jako tíhu na prsou či hrudníku. Zpočátku se dušnost objevuje jen při větší fyzické zátěži, při běhu, jízdě na kole, chůzi do prudkého kopce nebo do schodů apod. S postupem dušnost přichází i při obvyklých denních činnostech: chůzi po rovině, chůze z kopce nebo ze schodů, mytí, oblékání, pohlavním styku, chůzi po bytě, po jídle apod. Nakonec se dušnost stává trvalou a může nemocného budit i ze spánku.

Pro pacienta s CHOPN mohou být nebezpečné i banální infekce, jako jsou choroby z nachlazení. Dušnost se může zhoršit do té míry, že dochází k dechové nedostatečnosti a nemocný musí být hospitalizován, kde je dýchání podpořeno přístroji.

V pokročilejších stádiích choroby dochází k poškození funkcí dalších orgánů

Může dojít ke zhoršení vstřebávání živin ze střev a jejich nedokonalému zpracování, což má za následek hubnutí. CHOPN vede téměř u každého pacienta k ovlivnění funkce srdce, jehož činnost se zhoršuje. Časté jsou poruchy srdečního rytmu nebo alespoň urychlení tepu. Zhoršením srdeční činnosti dochází k nadměrnému zadržování tekutin v těle, které se projevuje nejčastěji otoky dolních končetin.

Zhoršená funkce plic má za následek snížený obsah kyslíku v krvi, který je nezbytný pro správnou funkci všech orgánů lidského těla. Může mít vliv na funkci mozku, srdce, jater, ledvin i jiných orgánů. Často vede ke zmnožení krevních buněk a většímu sklonu k tvorbě krevních sraženin.