Pohlednice a upomínkové předměty nám oživí vzpomínky na zasloužené dny volna. Jde však o to, abychom si přivezli domů jen ty suvenýry, které nás budou těšit.
Nemoci vyskytující se celosvětově bez ohledu na hygienickou úroveň země
Pohlavně přenosné choroby: HIV, kapavka, syfilis, trichomoniáza (vyvolává zánětlivé onemocnění pohlavních orgánů, které při těžkém nebo neléčeném průběhu může zapříčinit neplodnost), infekce lidským papilomavirem (dává se do souvislosti se vznikem rakoviny děložního hrdla, tzv. čípku). K pohlavně přenosným chorobám se počítá i hepatitida B – viz dále. Vzácněji si lze přivézt další infekční sexuálně přenosná onemocnění (například granuloma venereum a různá parazitární onemocnění). Prevence: dodržování zásad bezpečného sexu za všech okolností. (To neznamená jen používání spolehlivé antikoncepce, která obvykle nechrání před přenosným onemocněním, a kondomu. Hlavní zásada je intimně se nestýkat s člověkem, kterého dobře neznáme.)
Tetanus: Jeho bakterie jsou všudypřítomné. Do organismu se dostávají znečištěnými ranami. Jde o těžké onemocnění, které při těžkém průběhu vede ke smrti. Prevence – očkování. Základní absolvujeme všichni v dětství – v dospělosti přeočkování po deseti letech.
Průjmy cestovatelů: Mohou být jak infekčního původu (bakterie, viry), tak reakcí zažívacího traktu na odlišné stravovací návyky, jiné složení (příměsi) vody apod. Obvykle neznamenají velké ohrožení, jsou spíše nepříjemné.
Akné Mallorca: Tento problém se týká zemí, kam jezdíme za sluncem. Při nadměrném opalování nebo až po návratu domů se na nádherně bronzové pokožce objeví pupínky, které přetrvávají i několik měsíců. Jde o reakci pokožky jak na sluneční paprsky, tak na soli ve vodě, případně u citlivých jedinců i na exotickou stravu. Prevence: Sluníčka užíváme s rozmyslem a chráníme pokožku přípravky s vyšším ochranným faktorem, optimálně takovým, který je testován na komedogenitu (nepodporují vznik akné).
K vzácnějším onemocněním patří meningokoková meningitida (zánět mozkových blan) a některé virové a parazitární choroby, vyvolávající záněty centrálního nervstva.
Nemoci, které hrozí v zemích se střední a nízkou hygienickou úrovní
(Některé země jižní a východní Evropy, africké země, některé oblasti tichomořských ostrovů, například Dominikánská republika, Portoriko, většina asijských zemí a téměř celá oblast Jižní a Střední Ameriky. Existují značné regionální rozdíly a mírou rizika se od sebe liší i různá ubytovací a stravovací zařízení.)
Pro tyto země platí při stravování pravidlo doporučené Světovou zdravotnickou organizací: „Upeč to, uvař to, oloupej to, nebo to vyhoď!“
Hepatitida A: Nejčastější zdroj: kontaminovaná voda a potrava. Pozor na nebalenou vodu, tepelně neupravené potraviny (i čerstvé saláty), plody moře. Onemocnění začíná obvykle jeden až tři týdny po návratu z dovolené. Začíná chřipkovými příznaky, nevolností, únavou. Potom zpravidla ztmavne moč a objeví se charakteristické žluté zbarvení kůže. Nejlépe je myslet na prevenci – očkování s dostatečným předstihem před dovolenou. Abychom stihli všechny tři dávky, je nutné začít již v zimních měsících.
Hepatitida B: patří k pohlavně přenosným chorobám. Lze ji „získat“ i při používání nesterilních injekčních stříkaček nebo oděrkami v kůži, do nichž se dostanou tělní tekutiny nemocného člověka či zdánlivě zdravého přenašeče. V uvedených zemích je vysoká promořenost obyvatel (v populaci je relativně vysoké procento přenašečů, tj. lidí, kteří v sobě mají virus hepatitidy B, aniž by u nich vyvolal onemocnění). Onemocnění se projeví za dlouhé týdny až měsíce příznaky velmi podobnými jako u hepatitidy A. Prevence stejná jako u hepatitidy A.
Tuberkulóza: Je rozšířena téměř celosvětově, ale zvýšené riziko nákazy hrozí jen v některých zemích. Naše očkování chrání před prudkým rozvojem infekce. Naneštěstí se začínají vyskytovat i obtížně léčitelné formy.
Malárie: Vyskytuje se v některých zemích subtropického a tropického pásma. Malárii přenáší hmyz (komáři určitého rodu). Před odjezdem je dobré se informovat, zda je pro tu konkrétní zemi předepsána nebo doporučena preventivní léčba. Terapie bývá velmi účinná.
Poliomyelitida: U nás je téměř stoprocentní proočkovanost, takže bychom neměli onemocnět ani v zemích, kde je obrna rozšířena.
Vzteklina: U nás jde zpravidla o regionální sporadický výskyt, ale můžeme se s ní setkat ve větší míře například v Egyptě, Tunisu, Turecku a dalších zemích. Nakazit se můžeme od nemocného zvířete. Při pouhém podezření na vzteklinu je nutná hospitalizace a léčba. Prevence: obezřetnost.
Tyfus: Není neznám v naprosté většině zemí. Rezervoárem infekce jsou živočichové. Do lidského organismu se bacily dostávají s potravou. Onemocnění může mít i velmi vážný průběh s horečnou, třesavkou, obluzeností, průjmem. Může však proběhnout i bezpříznakově a infikovaný člověk se stává bacilonosičem. Prevence: jíst jídla ze zcela bezpečných zdrojů.
Žlutá zimnice: Jsou země (střdní Afrika a Jižní Amerika), kam se nesmí bez očkování. O epidemiologické situaci má přehled Ústav tropické a cestovní medicíny, případně hygienické stanice. Jde o nebezpečné a při prudkém průběhu i smrtelné onemocnění.
Horečka Dengue: Virové onemocnění, které přenáší z nemocného člověka komáři. Vyznačuje se náhle vzniklými bolestmi svalů, kloubů. Postihnout může mozek, plíce a srdce. Setkat se s tímto onemocněním můžeme například v Mexiku, Malajsii, Brazílii a jiných tropických a subtropických krajích.
Parazitární onemocnění: Jde o poměrně širokou skupinu onemocnění. Namátkou jmenujme leishmaniózu (kala – azar), trypanozomózu (spavou nemoc), strongyloidózu či schistozomózu. Jejich výskyt je povětšinou vázán na oblasti s dostatkem tepla a vlhka. Rezervoárem bývají živočichové. Vajíčka parazitů se dostávají do vody, půdy, či je přenáší hmyz. Larvy či jim podobná vývojová stadia parazitů pak pronikají i přes neporušenou kůži (nebo sliznice) do lidského těla. Paraziti mohou vyvolat v různých orgánech chorobné změny. Prevencí je dodržování přísných hygienických pravidel. Nakazit se lze i při módním sportu raftingu v podezřelých vodách.
Česká republika, stejně jako většina evropských zemí a Severní Amerika, patří mezi země s poměrně vysokým hygienickým standardem. Budeme-li dovolenou trávit v našich luzích a hájích, pak bychom si měli dát pozor především na klíšťata, přenašeče lymské boreliózy a klíšťového zánětu mozku (klíšťové encefalitidy). Proti druhému onemocnění je možné (a doporučované) očkování. Proti borelióze je vakcína ve stadiu zkoušek.
Toto je základní a nikoli vyčerpávající přehled nemocí, které nezpříjemní dovolenou, ani vzpomínky na ni. Lépe než strachovat se o své zdraví, je vybrat si pro odpočinek zemi relativně bezpečnou, uvědomit si hygienická pravidla a uzavřít zdravotní pojištění pro cesty a pobyt. Určitě se vyplatí. Alespoň budeme mít klid.
Těm, komu skutečně záleží na bezproblémové cestě, bych doporučila knížku kolektivu autorů po vedením prof. MUDr. Jiřího Berana, CSc., Základy cestovního lékařství (Galén 2007). Je sice určena lékařům, ale srozumitelná je i pro laiky. Velmi zajímavá a poučná část knihy je charakteristika nejčastěji navštěvovaných zemí. Kromě stručného geografického přehledu jsou v ní popsána specifická zdravotní rizika a doporučení.
Knihu lze vnímat jako přání šťastného návratu po úspěšné obchodní cestě či relaxační dovolené. Jak zní motto jedné z kapitol: „Nejsou nebezpečné země, jsou jen rizikoví cestovatelé.“
Vložit komentář