Svědivé pupínky se obvykle objeví již u kojenců, ale není pravda, že jde pouze o dětskou chorobu, ze které se vždy vyroste. Atopickým ekzémem trpí jen v ČR zhruba čtvrt milionu dospělých, z nichž téměř třicet tisíc má závažné kožní projevy. Jen zanedbatelná část z nich je však dostatečně léčena moderními léky.
Choroba na celý život
Jedním z nejčastějších mýtů o atopickém ekzému je názor, že jde o onemocnění dětského věku, z něhož se „vyroste“. Atopie je však vrozená dispozice organizmu reagovat na běžně se vyskytující podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Může se projevit jako kožní onemocnění (atopický ekzém neboli atopická dermatitida), ale i jako sezónní (tzv. senná) rýma nebo astma. Projevy se mohou v průběhu života měnit.
Atopická dermatitida (ekzém) je silně svědivé, chronické opakující se neinfekční zánětlivé kožní onemocnění, pro něž jsou charakteristické suchost kůže a variabilita projevů i průběhu. Často začíná již v kojeneckém věku, ale ani pozdější objevení choroby není vzácností.
Proč k onemocnění dochází?
Na rozvoji atopického ekzému se podílí genetická dispozice, porucha imunitních dějů v kůži, přítomnost bakterie Staphylococcus aureus, která obvykle neosidluje zdravou kůži, ale u atopiků zhoršuje zánětlivou kožní reakci. Dalším důležitým faktorem je porušená kožní bariéra, což je genetická porucha kvality i kvantity lipidových (tukových) vrstev kůže. Chybí především ceramidy 1. Důsledkem je vysušování kůže. Ta je pak drsná, popraskaná, tvoří se na ní šupiny a je méně odolná k poškozením. Porušená bariéra usnadňuje průnik alergenů a dráždivých látek z okolí. Proto péče o dostatečnou hydrataci a promaštění jsou základem péče o ekzematickou kůži.
Kojenecká forma začíná obvykle mezi 2. a 4. měsícem silně svědícími výsevy skupin pupínků i puchýřků na tvářích nebo ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Často dochází ke vzniku mokvajících ložisek, které se později pokrývají strupy.
Dětská forma postihuje batolata a děti předškolního věku. Změny jsou nejčastěji lokalizovány do loketních a podkolenních jamek, na šíji, krk, do míst kolem kotníků, na nárty a zápěstí. Často bývají postiženy ruce i obličej, především víčka a okolí úst. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění a vysušení kůže s občasnými akutními fázemi (zčervenání a svědění).
Forma dospívajících a dospělých spočívá v postižení v ohybových partií končetin, horní části hrudníku, ramen, krku, obličeje a často i rukou. Mnohdy jde o projevy, které jsou omezeny jen na určitou část těla, například na oční víčka, okolí uší a nosu, rtů, na bříška prstů, prsní bradavky či zevní genitál. V těchto případech se onemocnění hůře poznává.
Hlavním příznakem všech forem ekzému jsou záchvaty úporného svědění.
Riziko výskytu atopického ekzému:
Rodiče bez projevů atopie: | 5 – 15% |
Jeden rodič s atopií: | 20 – 40 % |
Sourozenec s atopií: | 25 – 35 % |
Atopie u obou rodičů: | 40 – 60 % |
Oba rodiče ekzematici: | 60 – 80 % |
Více informací najdete také na www.atopickyekzem.cz.
Vložit komentář