Prim. MUDr. Miroslav Kalina popisuje, jaká existují, co umí a co nabízejí iktová centra.
Přestože jsou cévní onemocnění mozku v ČR druhou nejčastější příčinou smrti, je zdravotnická infrastruktura nedostačující, zejména ve srovnání s péčí kardiologickou a onkologickou. „Je tu rozdíl dvaceti let,“ vystihl podstatu problému MUDr. Miroslav Kalina, primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
Je třeba dohonit světový trend
Ten spočívá v koncentraci nemocných s akutním cévním onemocněním mozku do center se specializovanou iktovou jednotkou. Ošetřování na interních a jiných odděleních se výrazně vymyká evropským doporučeným postupům. Přitom se to v současnosti u nás týká 55 % nemocných!
Bez koncentrace péče není možné poskytnout moderní akutní léčbu
K té je zapotřebí nákladná dokonalá diagnostická a intervenční infrastruktura, čili přístrojové vybavení (CT, MRI, angiolinka, ultrasonografie, neurochirurgické pracoviště a další) a trvale připravené týmy schopné tyto moderní metody správně indikovat a provádět. Nákladná infrastruktura musí být maximálně využita, jinak jde o plýtvání.
Čím dříve je léčba zahájena, tím lepší efekt přinese
K tomu je zapotřebí informovanost pacienta, perfektní organizace zdravotnické záchranné služby, což je předpokladem rychlého transportu nemocného do lůžkového zařízení. I samotná nemocniční péče musí být kvalitně organizována. Bezkonkurenčně nejlepším řešením je hospitalizace v iktových centrech s odbornou multidisciplinární péčí. Léčba by měla být zahájena nejpozději do 45 minut od přijetí do nemocnice. Moderní léčba v iktových centrech by měla být dostupná všem pacientům s CMP. Bohužel, vinou nedostatečné sítě iktových center je zatím léčba dosažitelná jen pro 10 – 15 % nemocných. Většina z nich je stále přijímaná na standardní lůžka neurologických a interních oddělení. Rovněž prakticky chybí i tolik potřebná následná lůžka intenzivní rehabilitace.
Existující, ale nerealizovaná koncepce péče o nemocné s akutním cévním onemocněním mozku vychází v ČR z dokumentů České neurologické společnosti – Národní cerebrovaskulární program – a konkrétně jde o dosažení stavu, kdy každý nemocný s CMP je léčen na iktové jednotce základního typu nebo v iktovém centru vyššího typu, kde jsou dostupné endovaskulární a neurochirurgické postupy. K tomu se ostatně ČR zavázala už v roce 1995 podpisem Helsingborgské deklarace. Realita tomu ale zdaleka neodpovídá. Ministerstvo zdravotnictví ČR ani zdravotní pojišťovny v současné době nemají žádnou koncepci, jak neuspokojivý stav řešit.
V Praze nyní na základě průzkumu chybí nejméně 40 specializovaných iktových lůžek a v celé ČR nejméně 200.
Léčba ve specializovaných iktových centrech přitom zajišťuje profit pro většinu nemocných, snižuje mortalitu, invaliditu, dobu hospitalizace, nutnost pobytu v léčebnách dlouhodobé péče a v neposlední řadě i náklady ekonomické.
Vložit komentář