Bušení srdce (palpitace)

Většinou vylekají, jsou nepříjemné, ale trvají-li krátkou dobu a jde-li o ojedinělý příznak, obvykle se nejedná o známku hrozícího infarktu. Palpitace jsou však téměř pravidelnou součástí klimakterického syndromu. Pokud se však pravidelně opakují, případně jsou provázeny i jinými potížemi, mohou být známkou tzv. arytmií, které již svědčí o postižení srdce. V tom případě si „zaslouží“ alespoň to nejzákladnější vyšetření.

Bolest

Typická „infarktová“ bolest (stenokardie) je pociťována uprostřed hrudníku, za hrudní kostí, nikoli na levé straně hrudníku. Je svíravá až palčivá, může vystřelovat do levé ruky, ev. do zad, čelisti, břicha. Bývá provázená úzkostnými pocity, ev. potížemi dechu, pocením. Bolest může být však i atypická (bolesti zad, bolesti připomínající pálení žáhy). „Srdeční“ bolesti bývají vyprovokovány námahou, rozrušením. Není však výjimkou, dostaví-li se po ránu, ev. probudí-li postiženého ze spánku.

Potíže s dýcháním

Dušnost je pravidelnou součástí srdečního onemocnění. Ve starší lékařské literatuře se označují jako „asthma cardiale“. Potíže vznikají tím, že oslabené srdce není schopno přečerpat krev, která se hromadí v plicích. V nejtěžších případech dochází k úniku tekutiny z cév a dochází k otoku plic. To už je známkou selhávajícího srdce. Pokud je dušnost i v klidu a v noci, pak není radno s vyšetřením a léčbou otálet.

Otoky

Ty vznikají vždy v nejníže položené části těla. Přes den otékají nohy – od počátečních otoků kolem kotníků až po otoky zasahující k břichu. Přes noc se otoky přestěhují do oblasti zadní strany těla – zejména hýždí. Ráno jsou otoky méně zřetelné, i proto, že přes den se v pokročilejších stadiích onemocnění méně prokrvují ledviny a tvoří se tím pádem méně moči. V klidu na lůžku se oběh upraví a ledviny začnou „pracovat“. Časté noční močení tedy nemusí mít původ v močovém měchýři a ledvinách, ale v srdíčku.

Únava

Jde o univerzální příznak, provází většinu onemocnění. Při srdečním onemocnění bývá spojena obvykle s dalšími projevy. Postižený má problém zvládnout zátěž, která mu dříve nečinila potíže. Problém je v tom, že k rozvoji příznaků dochází obvykle v řádu měsíců, takže si na ně nemocný zvykne, až jej najednou překvapí, že nemůže vyjít schody, které ještě nedávno bez problémů vyběhl.

Nevolnost, pocení, úzkost

Bývají příznakem již závažného akutního děje – akutního infarktu, a to zejména, jsou-li provázeny tísní na hrudi a pocitem nedostatku vzduchu. Zavolat rychlou odbornou pomoc není v žádném případě „obtěžováním“ pohotovostní služby.