Říká se jí předstojná žláza, má oválný tvar a je součástí mužského pohlavního ústrojí. Obepíná počátek močové trubice pod močovým měchýřem. Prostatu tvoří několik desítek drobných žlázek, které ústí spolu s chámovodem a semennými váčky do močové trubice v její prostatické části.
Mezi žlázkami je hladká svalovina, která se podílí na jejich vyprazdňování. Prostata produkuje sekret, který se vylučuje při ejakulaci, a obsahuje látky nutné pro činnost spermií.
Prostata se dělí na tři části:
- centrální zóna – část u močového měchýře,
- periferní zóna – část na okraji,
- přechodná zóna – mezi centrální a periferní.
Benigní hypertrofie prostaty (BHP)
Jde o nezhoubné zbytnění prostaty a představuje jedno z nejběžnějších onemocnění. Zpravidla postihuje jen část přechodné zóny. Jednou z příčin vzniku benigní hyperplazie prostaty jsou změny v rovnováze pohlavních hormonů.
BHP způsobuje obtíže s močením, zpomalení a zeslabení proudu, časté nucení na močení, náhlé nucení na močení (iritace), časté noční nucení na močení, pozdější komplikací může být až neudržení moči nebo zadržování moči v močovém měchýři.
Karcinom prostaty (CaP)
Je zhoubné nádorové onemocnění. Z histologického hlediska se nejčastěji jedná o tzv. adenokarcinom, tedy nádor, který vychází z buněk tvořících žlázu. Vyvíjí se obvykle
v periferní zóně prostaty. Mezi příčiny, podílející se na vzniku karcinomu prostaty, patří „nerovnováha“ hladin testosteronu. Značnou roli při jeho vzniku hrají genetické dispozice i vlivy z vnějšího prostředí.
Biologická povaha CaP je různá
Může jít o nádor, který roste tak pomalu, že se nikdy nestane nebezpečným a neohrozí život pacienta (okultní karcinom). Další typ, tzv. indoletntní karcinom, představuje jen malé riziko pro svého nositele, ale CaP může být i biologicky agresivní. Je ale obtížné odlišit podle prvních výsledků vyšetření, o který typ nádoru se jedná. Protože radikální léčba vede ke snížení kvality života, je důležité a ne snadné volit správnou léčebnou strategii. Platí však stejně jako u jiných nádorů, že včasné rozpoznání CaP je nezbytným (nikoli však jediným) předpokladem vyléčení či úspěšného léčení. Je třeba říct, že menší část CaP je biologicky agresivní. Ve většině případů má CaP „beránčí povahu“. Zvrat „hodného“ nádoru ve „zlý“ je ojedinělý.
Zpočátku se CaP chová velmi nenápadně
Nepůsobí žádné obtíže, proto je nutná včasná detekce (vyšetření PSA). První příznaky pacient pocítí, až když se nádor postupně zvětší do velikosti, kdy začne utlačovat močovou trubici nebo při prorůstání nádoru do spodiny močového měchýře. Zjevné obtíže se mohou projevit až v době, kdy už nádorové buňky vytvořily metastázy v kostech. Není-li nádorové onemocnění včas léčeno, mohou se vytvořit i vzdálené metastázy v dalších orgánech.
K hlavním příznakům patří:
- Potřeba nočního močení
- Časté nucení na močení a potřeba močení
- Slabý proud moči
- Obtížný začátek močení
- Zdlouhavé močení
- Přerušované močení
- Nechtěný únik moči
- Odkapávání na konci močení
- Nedokonalé vyprázdnění močového měchýře
- Krev v moči (hematurie)
- Krev v ejakulátu (hemospermie)
Bolesti v oblasti pánve a kyčelních kloubů, které postihují často muže kolem sedmdesátky, mohou signalizovat metastatické postižení kostí. Na CaP pak může upozornit až patologická zlomenina kosti (fraktura).
Vložit komentář