Česká onkologická společnost (ČOS) sleduje vývoj epidemiologie zhoubných nádorů a je schopna přesně předpovídat počty léčených pacientů v následujících letech. Data zpracovaná ČOS na této úrovni byla v roce 2008 předložena zdravotním pojišťovnám jako plátcům péče a zajistila dostupnost nejmodernější onkologické léčby pro všechny pacienty, kteří ji vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a přesně stanovené diagnóze potřebují. Analýzu dat umožňuje a zprostředkovává Národní onkologický registr.

Co dosud nelze

V ČR nejde zodpovědně hodnotit přežití pacientů na úrovni okresů, jednotlivých krajů a hlavně jednotlivých zdravotnických zařízení. Jsou to malé vzorky dat. Pokud se přesto někde v tisku objeví, mají zpravidla charakter poplašné zprávy. Navíc onkologičtí pacienti a jejich blízcí jsou na to pochopitelně citliví.

Ani exaktní vyhodnocování nákladové efektivity (zatím) není možné. Řada nových léků je na trhu poměrně krátkou dobu a takové hodnocení, kdy je nutno hodnotit celou terapeutickou intervenci a nejen cenu konkrétního léku versus další léčebné metody, by bylo zavádějící.  Navzdory tomu zůstává stále ještě hodně věcí, které hodnotit lze a jsou tam i dobré zprávy pro všechny nemocné.

Kolik lidí onemocní v příštích letech

V ČR – a takových států je na světě maximálně asi 8 – 10 – umíme na základě třicetiletého sledování přežití onkologických pacientů, incidence a mortality, predikovat počty léčených pacientů v následujících letech (nejen v jednom roce), a to dle diagnózy a klinického stadia. Je to velmi výhodné, protože plátci zdravotní péče klinické stadium ve svých databázích nemají. Národní onkologický registr tato data má a umí tedy predikovat počty pravděpodobně léčených pacientů. Může – jako v kterémkoli jiném oboru – autoservisy, trafiky, banky – předložit plátcům co je racionálně potřeba, a pak je možné bez emocí debatovat o tom, kde na to vzít prostředky. Všichni plátci zdravotní péče na to dobře reagují, protože je to řeč čísel, která je zdokumentována a oponována, není to názor jedince. Bohužel jsme národ s mnoha nádory, ty je potřeba léčit a plátci to nezpochybňují. Je jen potřeba říct kolik, za kolik a jak, a to hlavně do budoucna, ne zpětně. Zpětně je pozdě.

Výsledky onkologické péče obecně

Ty je možné relativně exaktně hodnotit i veřejně o nich komunikovat. Nikoli ve smyslu, že v některé nemocnici je přežívání špatné a ve vedlejší ne. Je možné nabídnout obecné hodnocení, jak se celkově vyvíjí přežívání onkologických pacientů v ČR v kontextu uplynulých 15 let. Za tu dobu se mnoho změnilo v léčbě řady diagnóz a to je dostačující. Přežití se zlepšuje, a to neuvěřitelně o 10 – 15 procentních bodů. Odborně řečeno – pravděpodobnost pětiletého relativního přežití vzrostla o 10 – 15 procent u řady klíčových diagnóz, a to je velký důvod k radosti. Týká se to největších zabijáků, jako jsou karcinom prsu, dokonce i nižší stadia karcinomu plic, kolorektální karcinom. Srovná-li se přežití na začátku 90. let s přežitím, které je k dispozici až do roku 2005, je ten skok markantní. Do léta k tomuto tématu vyjde publikace, která slibuje srozumitelné vysvětlení široké veřejnosti.

Screeningové programy

Česká republika je má nově nastartovány na všechna tři hlavní onkologická onemocnění, kterým lze předcházet – karcinom prsu, karcinom tlustého střeva a karcinom děložního hrdla. Screeningy mají nastavený nejvyšší stupeň organizovaného datového auditu. K dispozici tak jsou exaktní data, na základě kterých se tyto programy dají jednak optimalizovat a také dokumentovat, jak zasahují do populace a jak pomáhají. A to je ze všeho nejdůležitější.
Screeningové programy jsou velkou pojistkou do budoucnosti, že např. úmrtnost na nádory tlustého střeva v ČR dramaticky poklesne, tak jako už se ji podařilo zlomit u nádorů prsu, kdy většina žen je dnes diagnostikována už v I., II. stadiu. Nedá se říct, že by tohoto onemocnění ubývalo, ale mortalita bude právě díky screeningovému programu dále klesat.