Světový den hepatitidy připomíná závažnost onemocnění žloutenkou

28. červenec byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen jako Světový den hepatitidy. Jeho cílem je upozornit na celosvětový výskyt tohoto onemocnění, rizika s ním spojená a připomenout si základní pravidla, jak se chránit.

Virové hepatitidy představují významnou skupinu přenosných onemocnění a jsou rozšířené ve všech částech světa. V poslední době se o nich pod vlivem pandemie onemocnění COVID-19 příliš nemluvilo, přestože neztratily ani na síle, ani na závažnosti. Průběh žloutenky je značně variabilní, od bezpříznakově probíhající infekce až po jaterní selhání, a onemocnění může skončit i fatálně. Dle dat WHO podlehne celosvětově virovým hepatitidám každý rok více než 1,3 milionu lidí, což je více než počet úmrtí způsobených virem HIV. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typy A, B a C přičemž proti prvním dvěma jmenovaným je možné se chránit očkováním.

Nyní nastává období, kdy se dospělí i děti postupně vrací a budou vracet do kolektivů. Opět začínáme cestovat a žloutenkou se můžeme nakazit také v běžných dovolenkových destinacích včetně těch evropských. Žloutenky typu A a B se mohou týkat každého. Jejich virus je velmi odolný. Nakazit se jimi je snadné a následky onemocnění mohou být závažné. I při nekomplikovaném průběhu vyžaduje akutní virová hepatitida po ukončení hospitalizace 1 až 3 měsíce pracovní neschopnosti, po dobu šesti měsíců by vyléčený pacient neměl vykonávat náročnou práci, jsou potřeba dietní opatření a lékařský dohled ve specializované poradně. Onemocnění žloutenkou typu B může přejít do chronického stadia, kdy může vyústit ve vážné zdravotní problémy v podobě „ztvrdnutí“ jater (cirhózy) či dokonce rakoviny jater (karcinomu).

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že celosvětově je chronickou žloutenkou typu B postiženo zhruba 250 milionů lidí, z nichž si vysoké procento neuvědomuje závažnost svého onemocnění a mohou být zdrojem nákazy pro své okolí.

Očkování je jednoduchý a účinný způsob ochrany proti žloutence typu A a B. K ochraně proti žloutence typu A lze v České republice využít např. vakcínu Havrix. Očkování se skládá ze dvou dávek. Doporučený odstup mezi dávkami je v délce od 6 měsíců do 5 let. Přednostně se doporučuje podat druhou dávku mezi 6. a 12. měsícem po první dávce.

Kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B je vakcína Twinrix Adult. Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek. Mezi první a druhou dávkou je potřeba dodržet rozestup jednoho měsíce, třetí se podává šest měsíců po první dávce.

O očkování proti žloutenkám typu A a B se poraďte se svým lékařem nebo v očkovacím centru. Na očkování přispívá většina zdravotních pojišťoven ze svých preventivních programů.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.